Dynastie Chan byla s více než čtyřicetiletou vládou nejdéle vládnoucí císařskou dynastií Číny. Předcházela jí dynastie Qin (221-207 př. n. l.) a po ní následovalo období Tří království (220-280 n. l.). Dlouhé období stability a prosperity dynastie Han upevnilo základy Číny jako jednotného státu. Období Han, které trvalo od roku 202 př. n. l. do roku 220 n. l., je považováno za zlatý věk čínských dějin. Kromě toho, že se jednalo o věk hospodářské prosperity, dosáhlo umění a kultura nebývalého rozvoje. Bylo to také jedno z nejplodnějších období vědy a techniky ve starověké Číně. Vliv dynastie Han je tak velký, že se dodnes většinové čínské etnikum označuje jako „lid Han“. Zde je 10 hlavních úspěchů dynastie Han, včetně vynálezů a inovací za její vlády a jejího přínosu čínské kultuře, vědě, technice, zemědělství, matematice a literatuře.

#1 Dynastie Han byla nejdéle vládnoucí císařskou dynastií Číny

Dynastie Čou (1046 př. n. l. – 256 př. n. l.) trvala déle než kterákoli jiná dynastie v čínské historii. Nicméně od sjednocení Číny dynastií Qin Shi Huang z dynastie Qin až do konce dynastické vlády v Číně vládla dynastie Han Číně nejdéle. Vládla po dobu více než 400 let od roku 202 př. n. l. do roku 220 n. l. s krátkým přerušením dynastií Sin (9-23 n. l.). Období před přerušením dynastie Xin je známé jako Západní Han nebo Bývalá Han (206 př. n. l. – 9 n. l.), zatímco období po přerušení dynastie Xin je známé jako Východní Han nebo Pozdní Han (25 – 220 n. l.). Období Han bylo charakterizováno výrazným nárůstem počtu obyvatel, zvýšenou urbanizací a nebývalým rozvojem průmyslu a obchodu. Císařská hlavní města Západní Han (Čchang-an) i Východní Han (Luo-jang) patřila v té době k největším městům na světě, a to jak počtem obyvatel, tak rozlohou.

#2 První známý postup výroby papíru vynalezl Cchaj Lun z dynastie Chan

Nejstarší známý kus papíru byl objeven ve Fangmatanu v čínské provincii Kan-su. Pochází z let 179 až 41 př. n. l. z období rané dynastie Západní Han. Kolem roku 105 n. l., za dynastie Východní Han, vynalezl eunuch císařského dvora jménem Cai Lun standardní postup výroby papíru. Vzal bambusová vlákna a vnitřní kůru moruše, přidal k nim vodu a roztloukl je dřevěným nástrojem, vodu vypustil a vysušil, čímž získal materiál, který byl nejen dobrý na psaní, ale také lehký. Cai Lun používal k výrobě papíru i další materiály, například zbytky konopí, stromové kůry, rybí sítě a lněné hadry. Vynález ušlechtilého papíru výrazně napomohl šíření literatury a gramotnosti v Číně. Výroba papíru je spolu s kompasem, střelným prachem a knihtiskem považována za jeden ze čtyř velkých čínských vynálezů.

#3 Za jejich vlády vznikla slavná Hedvábná stezka

Diplomat Zhang Qian, který sloužil císaři Wu z dynastie Han, cestoval a přinášel informace o okolních civilizacích. Dynastie Han tak mohla zřídit velvyslanectví v několika zemích. Tato spojení vedla k vytvoření obchodní sítě Hedvábné stezky, která označuje jak pozemní, tak námořní cesty spojující Asii se Středním východem a jižní Evropou. Hedvábná stezka, jejíž název je odvozen od čínského hedvábí, které bylo hlavním obchodním artiklem, měla zásadní význam pro rozvoj civilizací Číny, Indie, Persie, Evropy a Arábie prostřednictvím vzájemných hospodářských a politických vztahů. Kromě hospodářského obchodu byla po staletí také ústředním bodem kulturní interakce mezi Východem a Západem. Kromě hedvábí a dalších komodit se po Hedvábné stezce vyměňovala také náboženství, filozofie, vědecké poznatky a technologie. Dne 22. června 2014 UNESCO zařadilo Hedvábnou stezku na seznam světového kulturního dědictví.

#4 Vůbec první zmínka o záporných číslech v historii pochází z Číny z doby dynastie Han

Jiuzhang Suansho, známé v angličtině jako The Nine Chapters on the Mathematical Art, je nejvlivnější matematické dílo starověké Číny. Jeho nejstarší verze pochází z období dynastie Han a předpokládá se, že bylo sestaveno za vlády dynastií Qin a Han. Devět kapitol se skládá z 246 úloh, které mají poskytnout metody řešení každodenních problémů v oblasti inženýrství, zeměměřictví, obchodu a daní. Kniha mimo jiné obsahuje první známou zmínku v Číně o odmocninách, odmocninách krychle, magických čtvercích a Pythagorově větě. Devět kapitol obsahuje také první použití záporných čísel ve světové historii. Kromě toho chanští matematici zdokonalili čínské aproximace hodnoty pí; věděli, že plocha čtverce versus plocha do něj vepsané kružnice mají přibližný poměr 4:3, a také pochopili, že poměr objemu krychle a objemu do ní vepsané koule je 42:32. V této knize se také objevilo několik zajímavých informací o tom, jak se v Číně počítají čísla.

#5 Byl vynalezen první seismoskop na světě

Zhang Heng (78 n. l. – 139 n. l.) byl slavný státník, astronom a vynálezce, který žil za dynastie Han. Vynalezl první armilární kouli na světě poháněnou vodou, která pomáhala při astronomických pozorováních. Armilární koule je model nebeské zeměkoule sestrojený z prstenců a obručí představujících rovník, tropy a další nebeské kruhy, který se může otáčet kolem své osy. V roce 132 n. l. vynalezl Zhang Heng první seismoskop na světě, přístroj pro registraci zemětřesení. Dokázal určit přesný směr vzdáleného zemětřesení. Při jedné příležitosti údajně ukázal, že k zemětřesení došlo 500 km na severozápadě. Zhang Hengovi se také připisuje, že nezávisle na něm vynalezl počítadlo kilometrů, přístroj používaný k měření vzdálenosti ujeté vozidlem.

#6 Byla zavedena vlivná císařská zkouška

Císařská zkouška byl systém zkoušek státní služby v císařské Číně, který sloužil k výběru kandidátů pro státní byrokracii. Systém, který se v průběhu let zdokonaloval, nakonec zajistil, že státní úředníci, kteří sloužili na císařském dvoře, byli vzdělaní a inteligentní lidé, a ne jen političtí stoupenci současného císaře nebo příbuzní předchozích úředníků. To posílilo meritokracii a poskytlo lidem rovné příležitosti. Národní akademie a císařská zkouška vznikly na doporučení Gongsun Honga, čínského státníka za císaře Wu z dynastie Západní Han. Jejich zřízení vytvořilo precedens, který přetrval až do 20. století. Ačkoli císařské zkoušky byly zahájeny již za dynastie Han, jediným prostředkem pro odvod úředníků do vlády se staly až za dynastie Song (960 – 1279).

#7 Slavné dílo Shiji bylo sestaveno v době Han

Záznamy velkého historika, známé také pod čínským názvem Shiji, jsou nejslavnějším hanským literárním dílem a bývají označovány za „základní text čínské civilizace“. Monumentální dějiny starověké Číny a světa dokončil kolem roku 94 př. n. l. Sima Qian poté, co je začal psát jeho otec Sima Tan. Dokončení Shiji trvalo 18 let. Pojednává o významných událostech a osobnostech zhruba 2 000 let, obsahuje 130 kapitol a celkem více než 520 000 slov. Byla to první obecná historie svého druhu, o kterou se v Číně pokusili, a její hlavní autor, úředník dynastie Chan Sima Qian, je považován za prvního čínského historika a otce čínské historiografie. Záznamy byly nesmírně vlivným textem a po staletí ovlivňovaly psaní dějin nejen v Číně, ale také v Koreji, Japonsku a Vietnamu.

#8 Za jejich vlády došlo k nebývalému rozvoji umění

Za vlády dynastie Han došlo k velkému rozvoji umění zejména v oblasti nefritového řezbářství, hrnčířství, tkaní hedvábí, malířství a kaligrafie. V případě výtvarného i dekorativního umění bylo hlavním podnětem oživení hrobového umění. Hanské hrobky obsahovaly artefakty, jako jsou miniaturní keramické a terakotové plastiky. Cihlové stěny, které lemovaly podzemní hrobky, byly zdobeny nástěnnými malbami a řadou vyřezávaných reliéfních plastik. Snad nejpozoruhodnějším nefritovým uměním dynastie Han byly nefritové pohřební obleky, které byly zhotoveny pro pohřbívání členů královské rodiny, aby je chránily před zlými duchy v posmrtném životě. V období dynastie Han dosáhlo bronzové sochařství nové úrovně složitosti a propracovanosti a předpokládá se, že byly vyrobeny první příklady čínského porcelánu. Také vynález papíru ustanovil malířství a kaligrafii jako nejdůležitější oblasti umění v Číně na další dvě tisíciletí.

#9 V období Han došlo k významným inovacím v konstrukci lodí a tvorbě map

V období Han došlo k několika vylepšením konstrukce lodí. Vynález kormidla umožnil lepší kontrolu při řízení lodí. Konstrukce džunky, vytvořená do 1. století, byla první čínskou plachetnicí schopnou plavby. Tyto inovace umožnily Číňanům vyplout z klidnějších vod vnitrozemských jezer a řek na otevřené moře. Došlo také k významnému zdokonalení tvorby map. Chanové vyvinuli mapy využívající mřížky, což je metoda, která se dodnes používá k lepšímu určení polohy. Vyvinuli také reliéfní mapy. Vynález referenční sítě pro mapy a trojrozměrných map s reliéfem umožnil lepší pochopení terénu, což vedlo k lepší navigaci.

#10 Došlo k velkým inovacím v metalurgii a zemědělství

Hanští čínští metalurgové objevili nový postup na zjemnění roztaveného surového železa, které míchali na vzduchu, dokud neztratilo uhlík a nestalo se z něj kované železo. Také věděli, že kované železo a kvalitní litinu lze tavit společně a získat tak ocel. Tyto inovace v metalurgii vedly k širokému rozšíření železných nástrojů, což usnadnilo rozvoj zemědělství. Zejména pluh byl výrazně zdokonalen díky dvěma ostřím namísto jednoho. Díky přidání dvou násad se také snadněji řídil. Vynález trakaře, malého ručně poháněného vozítka určeného k rozložení váhy nákladu, výrazně pomohl zemědělcům při přemísťování nákladu. Zavlažování výrazně zlepšila mechanizovaná čerpadla. Také hospodaření s plodinami se stalo sofistikovanějším s větším důrazem na načasování výsadby; a výsev střídavých plodin do po sobě jdoucích řádků pro maximalizaci výnosů.

.