Císař Konstantin Veliký Fakta

Císař Konstantin se narodil v době, kdy se Římská říše nacházela ve velkém politickém chaosu. Vzestup Říma, který započal Augustem, byl u konce. Císaři byli jeden po druhém sesazováni a nový panovník se nemohl udržet u moci déle než několik let.

Období chaosu skončilo nástupem Diokleciána na trůn. Dioklecián provedl hospodářské, sociální a vojenské reformy, aby zastavil úpadek římské říše.

Diokleciánovy reformy zavedly nový systém vlády zvaný tetrarchie. Podle tohoto systému měli být v říši dva starší (Augustus) a dva mladší císaři (Caesar). Vysoce postavení císaři měli řídit politiku, zatímco císaři nižší úrovně měli vést vojenské operace.

Diocletianova tetrarchická vláda

Výše uvedená mapa zobrazuje císaře ZÁPADU, Maximiana Augusta a Constancia Caesara. Na VÝCHODĚ Dioklecián Augustus a Galerius Caesar.

Augustem se stává Konstantinův otec

Podle tohoto nového systému, v němž pravidla určoval Dioklecián, měli císaři po 20 letech odcházet do důchodu. Po uplynutí 20 let se Dioklecián uchýlil do svého paláce v chorvatském Splitu a donutil svého spolucísaře Maximiána, aby odešel na odpočinek. Tak byl povýšen Konstantinův otec Constantius.

Constantius, mladší císař (caesar) v západním Římě, měl právo stát se starším císařem s titulem „Augustus“. Constantius, známý jako dobyvatel Británie, byl vyzdvižen na štíty svých vojáků a stal se vládcem Evropy.

Constantiova vláda však trvala pouze jeden rok. Když Constantius, vůdce západního vojska Říma, nečekaně zemřel, legie jmenovaly jeho syna Constantina novým císařem.

Constantine se stal „caesarem“ v tetrarchii

Galerius, Diokleciánův nástupce, byl nejstarším císařem té doby. Galerius odmítl přijmout fait accompli západní armády a prohlásil, že uzná Konstantina pouze jako „císaře“. Konstantin se tak stal mladším císařem Západu. Starším císařem byl jmenován Galeriův přítel Severus II.

Systém tetrarchie byl vlastně proti lidské přirozenosti. Nikdo neměl v úmyslu rozdělit si moc na stejné díly a žít v míru. Padesátileté období chaosu v Římě se zastavilo s rozkvětem Diokleciána, ale po jeho odchodu na odpočinek se střety obnovily.

Konstantin byl ze čtyř císařů nejmladším a mladším vůdcem, ale časem se chopil moci sám. Spojenectví a konflikty v období tetrarchie jsou poměrně složité. Pokud o tom chceš vědět podrobněji, můžeš si přečíst jiný můj článek s názvem Římská tetrarchie.

V tomto znamení zvítězíš

Konstantin musel vést mnoho válek, aby ukončil tetrarchii a stal se vůdcem sám. Nejslavnější z těchto bitev byla bitva u Milvijského mostu. Konstantin bojoval o nadvládu nad Itálií proti uzurpátorovi jménem Maxentius. V noci před válkou se Konstantinovi ve snu zjevil Ježíš a řekl mu, že když na štíty svých vojáků napíše kříž, válku vyhraje.

Podle prvního vyprávění Ježíš Konstantinovi řekl: „V tomto znamení zvítězíš“. Konstantin tedy udělal, co mu bylo řečeno, a díky tomuto talismanu vyhrál válku. Podle druhého vyprávění se během války na nebi objevil kříž a bitva byla vyhrána božím zásahem.

Pokud by Konstantin, který měl sklon ke křesťanství, tuto válku prohrál, běh dějin by se změnil. Protože Maxentius, stejně jako mnoho římských císařů v minulosti, byl pohan. Pronásledování křesťanů po stovky let by pravděpodobně pokračovalo. Tato válka změnila běh dějin. Nestačila však k tomu, aby se Konstantin stal jediným vládcem Říma. Bylo třeba učinit ještě další kroky.

Císař Konstantin Veliký Fakta

Milánský diktát císaře Konstantina

Konstantin, který vyhrál bitvu u Milvijského mostu, ovládl velkou část Evropy. V roce 313 vydal Milánský edikt, který křesťanům přinesl svobodu vyznání. Uzavřel spojenectví s Liciniem a vedl ke zničení jejich společného nepřítele Maximina Daia.

Bitva u Chrysopole (dnes Uskudar v Istanbulu)

Po pádu tetrarchie zůstali pouze dva císaři. Konstantin bojoval se svým rivalem Liciniem na území dnešního Istanbulu. Licinius, který se bránil ve starověkém řeckém městě Byzanci, se poté přesunul na asijskou stranu a bojoval s Konstantinem v Chrysopoli (Uskudar). Bitva u Chrysopole je považována za jednu z 10 nejdůležitějších bitev v dějinách Římské říše.

Byzanc se stává novým hlavním městem

Jedním z nejdůležitějších důsledků bitvy u Chrysopole bylo, že císař Konstantin objevil význam Byzance. Byzanc, založená jako řecká kolonie v roce 660 př. n. l., byla od vlády Septima Severa pod nadvládou Římanů.

Konstantin, který zvítězil v občanských válkách tetrarchie, se rozhodl přesunout hlavní město na východ. Za nové hlavní město si vybral Byzanc, která měla přirozený obranný systém proti útokům barbarů.

Konstantin poslal do Byzance desítky architektů a inženýrů, aby město během šesti let přestavěli. Byzanc byla otevřena v roce 330 n. l. pod názvem Nový Řím. Ikonickými stavbami města v Konstantinově době byly Velký palác, chrám svatých apoštolů a Konstantinovo fórum.

Nový Řím byl později na počest svého zakladatele nazván Konstantinopol. Konstantin, který prožil zbytek života v dnešním Istanbulu, byl po své smrti pohřben v kostele svatých apoštolů.

Císař Konstantin Fakta

Nikájského konzula: Od pohanství ke křesťanství

Konstantin byl první osobou, která položila základy křesťanství v politické rovině. První ekumenický koncil se sešel v roce 325 n. l. ve městě Nicea (dnešní Iznik) a bylo rozhodnuto o zásadách křesťanství.

Po přijetí Nicejského vyznání víry byli patriarchové přiděleni do některých významných měst a pentarchie (pět hlavních biskupských sídel) se stala předními náboženskými centry křesťanství. Těmito městy byly Řím, Konstantinopol, Antiochie, Jeruzalém a Alexandrie.

Po 11. století byl vůdcem západní církve papež v Římě a vůdcem východní církve patriarcha v Istanbulu. Soupeření mezi nimi trvalo po celá staletí. To nakonec způsobilo v roce 1054 Velké schizma, rozdělení dvou církví.

Císař Konstantin Veliký Fakta

Byzantská říše

Konstantinovo přenesení hlavního města na Východ prodloužilo život Římské říše o dalších tisíc let. Východní polovina Říma, která nesla antické řecké dědictví, přežila až do roku 1453. Přesto se západořímská říše v roce 476 n. l. zhroutila v důsledku útoků barbarů.

Východořímská říše zdědila vojenské, politické a architektonické dědictví antického Říma. Východořímská říše je v moderních dějinách definována jako Byzantská říše.

Zajímavá fakta o císaři Konstantinovi

• Jak Konstantin utekl z Galeriova paláce?

Císaři v systému tetrarchie si navzájem svěřovali své děti. Své dcery dávali do rodiny druhého císaře nebo jim svěřovali svého syna, dokud nevyrostl.

Konstantin byl synem západního císaře Konstantina. Dětství však strávil v paláci východního císaře Galeria v Nikomedii.

Jednoho dne, když byl Galerius opilý, Konstantin ho přesvědčil, aby opustil palác a připojil se k otcovu vojsku v Británii. Obával se, že si to Galerius po útěku z paláce rozmyslí. Zahubil koně palácových stráží, aby za ním nikdo nemohl přijít.

• Stal se Konstantin skutečně křesťanem?“

Zda byl Konstantin skutečně křesťanem, je jednou z nejkontroverznějších otázek v dějinách. Podle některých historiků Konstantin uznal křesťanství z politických důvodů. Konstantinovy činy po přesunu z Říma do Byzance však dokazují, že křesťanem byl.

• Co Konstantin udělal pro křesťanství?

Konstantin rozšířil chrám Hagia Eirene, který byl biskupským centrem v Byzanci. Poté zahájil stavbu „první“ Hagie Sofie a spojil dva kostely. Velký komplex zahrnující dva kostely byl nazván jako Megale Ekklesia. Pak také postavil kostel svatých apoštolů, který byl zasvěcen 12 apoštolům Ježíše Krista.

Konstantin podporoval svou matku Helenu na její pouti do Jeruzaléma. Výsledkem této cesty bylo přenesení posvátných křesťanských relikvií do nového hlavního města Konstantinopole. Některé z těchto posvátných relikvií umístil na základ sloupu, který vztyčil na Konstantinově fóru.

Je ovšem sporné, zda Konstantin pohřbil posvátné relikvie u paty sloupu. Je to však jedna z krásných legend, které tvoří základ prohlídek byzantské historie, jež pořádám v Istanbulu.