Dannyho aktuální životopis jako umělce nahrávajícího u BMG:
Hudba živí duši a málokdo rozumí její síle lépe než Danny Gokey. Jeho mladý život byl jako jízda na horské dráze a hudba byla jeho stálým společníkem. Podržela ho po smrti jeho první ženy Sophie a vynesla ho na vrchol hitparád poté, co svět objevil jeho talent v soutěži American Idol. Hudba formovala jeho život a poskytovala mu smysl a směr i v těch nejtěžších chvílích.
Na Gokeyově novém albu Hope in Front of Me přináší rodák z Milwaukee silnou kolekci písní, které živě oživuje jeho vřelý, oduševnělý hlas. Projekt srší energií v takových živelných skladbách v rychlém tempu, jako je „Take it to the Limit“, a vře emocemi v takových skladbách, jako je podmanivá titulní píseň, kde zpívá: „I know in my soul no matter how bad it gets, I’ll be alright. Přede mnou je naděje.“ Pro Gokeyho jsou tato slova víc než jen textem skvělé písně. Definují jeho život a podtrhují jeho poslání oslovovat ostatní nadějí a zábavou. Tato slova se někomu mohou zdát vzájemně se vylučující, ale Gokey ví, jakou hodnotu má jejich spojení.
„Chtěl jsem smíchat naději a zábavu, ale ne tak, aby to bylo klišovité nebo sentimentální,“ vypráví Gokey. „Chtěl jsem předat poselství, které nasytí duši, ale zároveň vás donutí se hýbat a rytmizovat hudbu. To je vždycky můj cíl, když píšu. Jsem věřící člověk, takže vždycky chci, aby mé písně obsahovaly silné poselství naděje. Chci je psát tak, aby byly svěží. ‚Hope In Front of Me‘ má skvělé poselství, ale zároveň má píseň skvělý groove, takže se hýbete a vaše duše se sytí, zatímco zpíváte a jamujete do hudby.“
„Hope in Front of Me“ je hlavním singlem z Gokeyova precizně zpracovaného druhého alba a nadšeně ho přijali strážci bran v rádiích i fanoušci, kteří Gokeyovi fandí od doby, kdy se umístil na třetím místě v osmé řadě soutěže American Idol. Po zkušenostech z Idolu následovalo debutové album u 19 Recordings/RCA Records, z něhož vzešly hity „My Best Days Are Ahead of Me“ a „I Will Not Say Goodbye“. Album debutovalo na 4. místě v žebříčku Billboard a zajistilo Gokeyovi nejlepší prodej v prvním týdnu mezi debutujícími mužskými country umělci za posledních 18 let. Na podporu alba vyrazil na turné s kapelami Sugarland, Taylor Swift a dalšími známými interprety.
„Miloval jsem to a při natáčení prvního alba jsem si užil spoustu legrace,“ říká Gokey. „Byla to velká zkušenost. Mám pocit, že mi to Bůh přikázal a že mě to přivedlo do Nashvillu.“
Music City se pro talentovaného rodáka z Wisconsinu, který vyrůstal při poslechu nejrůznější hudby od Keitha Greena přes Tima McGrawa až po Tempations, rozhodně stalo příjemným domovem. „Největší vliv na hudbu měl můj otec,“ říká Gokey, který se narodil jako páté ze šesti dětí. „Poslouchali jsme Dallase Holma, Raye Boltze, dcTalka a Sandy Patti, ale také country jako Brooks & Dunn a Lee Ann Womack a funkovou a soulovou hudbu jako Temptations, Four Tops, The Chi-Lites a Average White Band. Můj táta měl opravdu rozmanitý hudební vkus a bylo to skvělé hudební vzdělání.“
Gokey vždycky miloval hudbu, ale v začátcích to nebyla práce, která by mu platila účty. „Řídil jsem osmnáctikolový návěs, velkou soupravu,“ říká. „Vlastně se mi to líbilo. Bylo to to, s čím jsem se chtěl spokojit do konce života? Ne, protože v hudbě byla moje vášeň.“
Jeho žena Sophia podporovala jeho sny a nabádala ho, aby se zúčastnil konkurzu do soutěže American Idol. Pouhý měsíc před konkurzem Sophia nečekaně zemřela po operaci srdce, která měla být rutinní. Manželé se milovali na střední škole a Danny byl zdrcený. Přesto uprostřed svého smutku splnil Sophiino přání a měsíc po její smrti se zúčastnil konkurzu do soutěže American Idol. V soutěži postoupil. Diváci byli Dannyho příběhem dojati a hloubka a síla jeho hlasu z něj udělaly oblíbence fanoušků.
American Idol nejenže pomohl Gokeyovi získat nahrávací smlouvu a katapultoval jeho hlas do domovů milionů lidí, ale také mu pomohl poskytnout platformu pro založení organizace Sophia’s Heart, která byla založena, aby pokračovala v odkazu dárcovství, který započala jeho zesnulá manželka. Organizace poskytuje místo k životu rodinám bez domova v Nashvillu a Gokey je hrdý na to, jak se Sophia’s Heart rozšířila a stará se o stále větší počet rodin.
I když Gokey žongloval se svou prací a rostoucím neziskovým podnikem, stále si našel čas na to, aby se stal spoluautorem všech písní na svém novém albu kromě dvou. Album Hope in Front of Me produkovaly oceňované hudební legendy Keith Thomas (Amy Grant, Vanessa Williams) a Bernie Herms(Natalie Grant, Barbra Streisand) a ukazuje hloubku a šíři Gokeyova autorského a pěveckého umění. V každé písni zaznívá emocionální upřímnost a život potvrzující poselství, které se staly charakteristickými znaky Gokeyho hudby. „Love Will Take You Places“ se může pochlubit podmanivě krásnou melodií a silným textem o schopnosti lásky vzít nás na místa, o kterých jsme si nikdy nepředstavovali, že bychom se tam mohli dostat. „It’s Not Over“ začíná sladkou soulovou atmosférou, která přerůstá v energickou hymnu o přežití a triumfu.
„Tell Your Heart to Beat Again“ je niterná balada, která vypráví o bolesti a ztrátě, ale zároveň slouží jako připomínka naděje, která je vždy přítomná i v těch nejtěžších chvílích. „This is What It Means“ je objevná balada, která je podle Dannyho nejvíce autobiografická. „Tato píseň je nejvíce o mně,“ říká. „Doslova každý řádek v ní je napsaný na základě skutečné zkušenosti. Mluví o lásce a říká ‚je tu strach, je tu víra, je tu ztráta, je tu milost. Viděl jsem to z obou stran. Tohle je to, co znamená být naživu. Je to nejpravdivější píseň na albu.“
Danny Gokey přežil. Když zpívá, je z něj cítit autorita a přesvědčivost pramenící ze životních zkušeností. Prošel tolika výzvami, přesto byla naděje vždy součástí jeho cesty. V těchto dnech prožívá Gokey sladké období. Znovu se oženil a s manželkou Leyicet mají krásného syna Daniela Emanuela, který se narodil 20. ledna 2013. Gokey svůj život zaznamenává ve své autobiografii, která se rovněž jmenuje „Hope in Front of Me“ (Naděje přede mnou), a v písních na svém novém albu. „Život nemusí mít vždycky smysl,“ říká. „Není v něm žádná spravedlnost a někdy se může zdát, že není spravedlivý, ale to není konec cesty. Otočte stránku. Jděte kupředu a dál vkládejte svůj život do Božích rukou. Vždycky je před námi naděje.“
O organizaci Sophia’s Heart:
Odbor Sophia’s Heart byl založen na počest Sophie, zesnulé manželky Dannyho Gokeyho. Její odkaz lásky žije dál prostřednictvím této organizace tím, že inspiruje dětskou mysl prostřednictvím hudby a umění, pomáhá rodinám uspět prostřednictvím intervencí a navrací naději našim komunitám. Mnoho lidí již získalo naději díky pomocné ruce Sophia’s Heart. S dalším rozvojem našich mimoškolních programů a rozšiřováním pomoci komunitám si Sophia’s Heart klade za cíl změnit životy nespočtu dětí, mládeže a rodin. Více informací naleznete na www.sophiasheart.org.
Dannyho životopis z dob jeho působení u RCA a uvedení jeho prvního alba „My Best Days“ v roce 2009:
Od dob, kdy dlouho pracoval jako řidič kamionu, až po třetí místo v osmé sezóně soutěže American Idol, byl Danny Gokey vždy studentem života. Díky svému smyslu pro detail a zvídavému duchu, který se chce poučit z každé situace, nasál Gokey více životních zkušeností než většina lidí dvakrát starších než on. Tyto zkušenosti, od radostných až po srdcervoucí, se promítají do Gokeyova debutu 19 Recordings/RCA Nashville My Best Days, kolekce písní, které rezonují upřímnými emocemi a dotýkají se kolektivních nadějí a snů, které definují život.
Při poslechu alba je zřejmé, že Gokey má silný smysl pro to, kým je jako umělec a co chce svému publiku sdělit. Je z něj cítit soustředěnost a cílevědomost, které se na debutové desce objevují jen zřídka. „Je to country, ale má to trochu jiný nádech,“ říká rodák z Milwaukee. „Chci si vytvořit svůj vlastní otisk a chci, aby moje hudba něco říkala. Chci mít emocionální spojení, ale zároveň chci, aby se lidé prostě dobře bavili, aby měli chuť tančit, bavit se a pařit. Chtěl jsem na to CD hodit všechny tyto emoce a mám pocit, že se mi to podařilo.“
Během svého působení v soutěži American Idol Gokey zaujal porotu svou všestranností, když mimo jiné předvedl hity od The Temptations, Carrie Underwood, Michaela Jacksona a Rascal Flatts. Jak postupoval mezi naděje soutěže Idol, bylo stále jasnější, že Gokey je obdařen hlasem, který dokáže zazpívat jakýkoli hudební styl a proměnit jakoukoli píseň ve strhující moment. Proč se tedy rozhodl pro kariéru countryového umělce? „Měl jsem pocit, že můžu být sám sebou,“ říká věcně a přiznává, že dostal radu od někoho, koho si vážil. „Randy Travis byl mentorem v soutěži American Idol a zeptal se mě: ‚Přemýšlel jsi o country? Opravdu bys to měl udělat, protože lidé by tě milovali a to množství duše, které bys mohl do country přinést. Přinášíš do něj jedinečnost.“
Gokey je stále poněkud překvapen a pokořen povzbuzením, kterého se mu dostalo od jednoho z jeho hudebních idolů, a říká, že celková zkušenost z American Idol mu pomohla definovat, kým jako umělec je. „Jak show postupovala, začal jsem nacházet sám sebe a začal jsem se zdokonalovat v tom, kým chci být, čím chci být a co chci reprezentovat,“ vypráví Gokey. „Nejvíce jsem se ztotožnil s poselstvím. Když zpívám, chci zpívat něco vášnivě a chci zpívat něco, co má pro mě velký význam. To jsem vždycky našel v country. Chci být po zbytek života známý jako country zpěvák.“
Gokeyův život před soutěží American Idol ztělesňuje témata, která se objevují ve slovníku country hudby, od jeho skromných kořenů v chudé, ale milující rodině, přes těžkou práci řidiče kamionu až po ztrátu osoby, která mu byla nejdražší: jeho ženy Sophie. Život připravil Dannyho Gokeyho na to, aby zpíval country hudbu.
Danny se narodil jako páté ze šesti dětí a vyrůstal v rodině, která měla často nedostatek peněz, ale dlouho lásku a povzbuzení. Jeho rodiče byli hudebními fanoušky a seznamovali své děti s různými zvuky včetně Motownu, jazzu a country. „Moje první cédéčko byla Wynonna Judd a moc se mi líbilo. Miluju ji,“ rozplývá se Gokey. „Měla takovou duši, která do toho šla, a člověk tu hudbu prostě cítil, když hrála, a první singl, který jsem si v životě koupil, byl ‚Don’t Take the Girl‘ od Tima McGrawa. Poslouchala jsem tu písničku a chtělo se mi brečet. Dalším mým oblíbencem je Vince Gill.“
Stejně jako mnoho umělců před ním, od legendární Arethy Franklinové až po platinovou rockovou kapelu Switchfoot, může Gokey své hudební kořeny vysledovat v kostele. Zatímco pracoval v hudebních odděleních dvou různých kostelů, Gokey si zároveň přivydělával jako řidič kamionu. „Řídil jsem osmnáctikolový návěs, velkou soupravu,“ říká. „Vlastně se mi to líbilo. Bylo to to, s čím jsem se chtěl spokojit do konce života? Ne, protože v hudbě byla moje vášeň.“
Jeho žena Dannyho povzbuzovala, aby zkusil American Idol, ale pouhý měsíc před konkurzem Sophia nečekaně zemřela po operaci srdce, která měla být rutinní. Pár se miloval na střední škole a Danny byl zdrcený. Útěchu a uzdravení našel v hudbě. „Hudba byla klíčovým místem, kam jsem chodil a kde jsem nechával smutek vyjít ven, nechával jsem slzy jen tak valit. Některá hudba, kterou jsem poslouchal, v sobě měla odhodlání a já se rozhodl, že tohle nebude věc, která mě zničí do konce života. Může se z toho stát stavební kámen a já se díky tomu můžu stát lepším člověkem. Hudba přinesla uzdravení. Tak jsem se z toho dostal a dostávám se z toho dodnes.“
S vědomím toho, jakou sílu má hudba, vstoupil Gokey do studia s odhodláním vytvořit debutové album plné písní, na kterých záleží. „Tímto albem chci rozhodně něco říct a myslím, že to lidé poznají,“ říká. „Hudba byla katalyzátorem, který pomohl k uzdravení, odhodlání a předsevzetí. Proto chci dělat hudbu. Chci přinášet stejnou naději. Když mi zemřela žena, zkusil jsem se zúčastnit soutěže American Idol a hudba mi přinesla naději. Přinesla mi důvod znovu žít. Teď to chci přenést i do své hudby.“
Ve spolupráci s producentem Markem Brightem, známým ze spolupráce s Carrie Underwood a Rascal Flatts, připravil Gokey album plné nezapomenutelných a smysluplných písní z pera nejlepších skladatelů v oboru. Titulní skladbu a první singl „My Best Days Are Ahead of Me“ napsali veteráni Marv Green a Kent Blazy. Je to povzbudivý pohled do lepší budoucnosti, optimistická hymna, kterou si jistě osvojí všichni, kdo věří v lepší dny.
„I Still Believe“ je groovové číslo, jehož spoluautorkou je porotkyně soutěže American Idol Kara DioGuardi. „It’s Only“ je silná výzva k akci, která ilustruje některé životní výzvy a povzbuzuje nás, abychom něco změnili, kde můžeme. Píseň z pera Toma Douglase a Charlese Kelleyho a Davea Haywooda z Lady Antebellum je podmanivou baladou, která ukazuje rozsah a emocionální hloubku Gokeyova oduševnělého hlasu.
„I Will Not Say Goodbye“, kterou napsali Lari White, Chuck Cannon a Vicky McGehee, je dojemná balada, kterou podle Gokeyho prostě musel nahrát. „Ta píseň naprosto vyjadřuje to, co jsem cítil, když mi zemřela žena,“ říká Gokey, který na památku své ženy založil charitativní nadaci Sophia’s Heart. „Sophia’s Heart vznikla, protože jsem chtěl udržet její odkaz naživu.“
Přestože jsou na albu písně, které posluchače určitě donutí zastavit se a prozkoumat své priority, je tam i několik takových, které fanoušky inspirují k tomu, aby stáhli okénka a zpívali si s nimi. „Life on Ya“ a „Get Away“ jsou nakažlivé plátky zábavy a „Crazy Not To“ zachycuje radost ze zamilovanosti. „Nechcete, aby se lidé cítili zahlceni jednou určitou věcí,“ říká Gokey o vyvažování masitějších písní zábavnějšími. „Chcete, aby zažili různé věci, a myslím, že se nám to podařilo. V jednu chvíli jsem si řekl: ‚Chci veselé, zábavné písničky! Chcete být velmi vyvážení a mám pocit, že se nám to povedlo. Někdy se chci bavit jen tak.“
Dojemné, hlučné, podněcující k zamyšlení a vyvolávající úsměv – debutové album Dannyho Gokeye je tím vším a ještě mnohem víc. Je odrazem životních vrcholů a údolí od mladého muže, který obojí dobře zná. „Na toto CD jsem velmi hrdý. Každá píseň má co říct,“ vypráví. „Všichni jsme lidé a lidské bytosti se skládají z tolika různých aspektů. Chceme se bavit, ale chceme se také inspirovat, a hudba je univerzální jazyk.“