Jelen evropský – Cervus elaphus

Jelen evropský má nádhernou srst, která má jakýkoli odstín červené barvy. Často mají tmavší barvu, která se v mnoha oblastech může zdát téměř hnědá. S postupujícím rokem a nástupem zimy však bude jejich zbarvení spíše šedé. Proto si je někteří lidé v zimních měsících často pletou s jinými druhy jelenů. Jejich vzhled se mění proto, aby měli možnost splynout s okolím po celý rok.

Parůžky samců jsou úžasné a jsou klíčovým bodem, proč je lidé chtějí lovit. Obvykle na nich mají nejméně 6 špiček, ale často jich může být i 15. Čím je samec dominantnější, tím více bodů má. Paroží se rozpíná směrem ven, a tak dokáže překonat poměrně velkou vzdálenost.

Jedná se o jedny z největších druhů jelenů na světě. Dospělý samec může mít až 350 až 530 kilogramů. Samice mají kolem 260-370 kilogramů. Samci mohou být vysocí asi 4,2 metru, samice asi 3,2 metru.

Anatomie jelena lesního

Tělo jelena lesního je velmi objemné, ale také velmi mohutné. V těle mají sílu, kterou byste si při pohledu na ně nepředstavili. I přes své velké rozměry se dokáží pohybovat velmi rychle, když potřebují. Rozhodně budí velkou pozornost díky masivní velikosti paroží, které vyrůstá samcům.

Vývoj jelena lesního

Fosilní nálezy ukazují, že jelen lesní žije již více než 12 milionů let. Co se odehrálo, aby přežil, není zcela známo. Na základě pozůstatků se předpokládá, že tehdy byli několikanásobně větší než dnes. Schopnost splynout s okolím je považována za vlastnost evoluce, ke které došlo, když se zmenšili a byli zranitelnější vůči predátorům.

Jelenovití mají dlouhou historii, která sahá v Británii velmi daleko do minulosti. Kdysi se mohli volně pohybovat, aby je britská královská rodina mohla lovit. Už tehdy to byli velkolepí tvorové, a tak o procesu jejich evoluce existuje dosud nevyprávěný příběh.

Jelenovití chování

Jelenovití sice tvoří stáda, ale jejich velikost může být velmi rozdílná. Velké stádo, čítající až 400 jedinců, je známkou toho, že jim prostředí dokáže nabídnout dostatek potravy a úkrytů. Malé stádo může znamenat, že se větší stádo rozvětvilo, aby bylo schopno uspokojit potřeby svých členů.

Větší stáda bývají v otevřeném prostoru a to je ukazatelem toho, že se ve skupinách cítí bezpečněji. Když mají s sebou ostatní, je méně pravděpodobné, že je budou obtěžovat predátoři. Také se jim dostává socializace, kterou potřebují. Samci však mají tendenci být venku sami, jakmile dospějí, takže ve stádech jsou přítomny hlavně samice.

Red Deer Distribution

Jelenovití mají k dispozici jak lesní oblasti, tak pláně. Tráví spoustu času pohybem a hledáním potravy. Mají však svůj ustálený domovský okrsek. Jeho rozpětí může být i několik kilometrů, ale pro mnoho těchto stád je tato oblast stále menší a menší. Lidé se stále tlačí do jejich oblastí po okrajích, takže jim zbývá stále méně místa.“

Životní zvyklosti jelenovitých

Jelenovití mají k dispozici poměrně dost potravních zdrojů. Patří mezi ně rohožovitá tráva, mech a lišejník. V zimních měsících je však pro ně ve většině oblastí velmi těžké najít dostatek potravy. Tehdy se živí téměř všemi druhy rostlin, které jsou schopni sehnat, aby přežili. V zimních měsících často přežívají na listech a větvičkách.

Red Deer Reprodukce

Samci jelena evropského budou bojovat o možnost páření se samicemi. Příroda to zařídila tak, že se to podaří jen těm nejdominantnějším. Parohy jsou zbraně, kterými se budou samci vzájemně napadat. Všimněte si, že během páření je také plnější krk. Děje se tak proto, že se jim ve žlázách, které se tam nacházejí, produkuje více hormonů.

Samice jsou připraveny k páření, když jim je 16 měsíců. Samci jsou také připraveni k páření, když je jim 16 měsíců. Budou však muset počkat do jednoho roku věku, než budou mít sílu vyhrát bitvy s ostatními samci, aby se mohli pářit.

Tyto bitvy mohou trvat velmi dlouho, než je jeden z nich vzdá. Obvykle nedojde ke skutečnému poškození ani jedné ze zúčastněných stran. Přesto může být jejich účast vyčerpávající. Obecně platí, že samci začnou být agresivnější v září a může to trvat i několik měsíců. Říje umožňuje dominantním samcům shromáždit mnoho samic, se kterými se páří pouze on. Každá z nich vstoupí do svého cyklu páření v rozmezí několika dní. Má tedy o práci postaráno.

Samice opustí poté, co se s každou z nich spáří. Během období páření hodně zhubne. Proto se musí vydat na cestu za co největším množstvím potravy, než nastane tuhá zima. Pokud se mu to nepodaří, je velká pravděpodobnost, že nepřežije do příštího jara.

Bude to trvat jen asi 8 měsíců, než se objeví mladé mládě. Téměř vždy to bude jen jedno z nich. Matka ho vezme na několik týdnů do úkrytu, aby oba zesílili. Mláďata jsou velmi poslušná a většinou zůstanou na místě, když jejich matka musí odejít, aby si sama našla potravu.

Tito jeleni se v přírodě dožívají 10 až 15 let, ale je známo, že v zajetí se dožívají i více než 20 let. Velká část mláďat se kvůli predátorům nedožije prvního roku života. Po tomto období jsou však často považována za příliš velká a nebezpečná na to, aby je většina predátorů obtěžovala.

Dravci jelena evropského

Za největšího predátora jelena evropského ve volné přírodě je považován vlk. V mnoha oblastech však došlo k obrovskému poklesu populace vlka. V důsledku jejich reintrodukce do různých oblastí se to projevilo i na počtu jelenů. Někteří lidé z toho nejsou příliš nadšeni, ale odborníci se domnívají, že se tím populace vyrovnají a že v určitých biotopech je prostor pro život obou.

Lidé zřejmě rádi loví jeleny vzhledem k jejich velikosti. Tato zvířata mohou nabídnout spoustu masa a to se velmi dobře bere. Mezi bonusy takových lovů patří možnost taxidermie tak velkého zvířete. Jiní si chtějí ponechat pouze paroží, které je velmi velké a které hrdě vystavují na stěně svého domu.

.