EXEGESIS:

SUPERSCRIPTION:

Pro hlavního hudebníka. Žalm Davida, když k němu přišel prorok Nátan poté, co vstoupil do Batšeby.

Existují dva systémy číslování žalmů. Jeden se řídí hebrejskou verzí, podle níž jsou nadpisy veršů 1. Druhý (jako zde) se řídí Septuagintou (LXX neboli řeckou verzí Starého zákona), která začíná číslovat až po nadpisu.

Jedná se o kající žalm (žalm vyjadřující lítost nad hříchem a prosbu o odpuštění) – jeden ze sedmi kajícných žalmů v žaltáři (žalmy 6, 32, 38, 51, 102, 130 a 143).

Příběh Davida, Batšeby a Urijáše se nachází v 2. Samuelově knize 11-12.

PSALM 51,1-2. Smiluj se nade mnou, Bože

1 Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství.
Podle množství svého milosrdenství zahlaď má provinění.

2 Smyj mou vinu a očisti mě od mého hříchu.

„Smiluj se nade mnou (hebrejsky: hanan – smiluj se), Bože (hebrejsky: elohim), podle svého milosrdenství“ (hebrejsky: hesed) (v. 1a). Žalmista prosí Boha, aby k němu byl milosrdný – ne proto, že by si žalmista milosrdenství zasloužil, ale protože je Boží přirozeností prokazovat milosrdenství.

„Bože“ (hebr.: elohim) (v. 1a). Zdaleka nejčastějším jménem pro Boha ve Starém zákoně je Jahve, což znamená „Já jsem, který jsem“ (Ex 3,14) – ale dalším nejčastějším je elohim.

El znamená bůh (všimněte si malého g) a může být použit pro jakéhokoli boha. Elohim je v množném čísle, takže se může použít pro jakékoli bohy. Když se však použije pro Jahveho, jako v tomto verši, nazývá se toto použití „intenzivní množné číslo“ nebo „majestátní množné číslo“, čímž se uznává, že všechno, co tvoří božství, je shrnuto v Jahvem.

„Podle množství svého milosrdenství (hebrejsky: raham) zahlaď má provinění“ (hebrejsky: pesa) (v. 1b). Raham znázorňuje druh milosrdenství, které může matka nabídnout svému chybujícímu dítěti.

Ve verších 1-2 žalmista vyjmenovává tři druhy hříchů:

• pesa (přestupek, vzpoura)
• ‚awon (nepravost, zvláště zlý hřích)
• hatta’t (hřích)

„Smyj mou vinu (‚awon – nepravost, zlý hřích) a očisti mě od mého hříchu“ (hatta’t) (v. 1). 2). Duchovní čistota byla hlavním důrazem zákona Tóry, který popisoval chování, jež by člověka činilo nečistým (například pojídání zvířat zakázaných zákonem (Leviticus 11) nebo kontakt s určitými tělesnými výtoky či mrtvými těly (Leviticus 11,39; 15,18).

V tomto případě je žalmista nečistý kvůli svému hříchu, a proto se modlí, aby Bůh smyl jeho vinu a očistil ho od hříchu.

Tóra však také předepisuje prostředky pro různé nečisté stavy, aby se nečistí lidé mohli stát čistými. Účelem těchto zákonů bylo ustanovit Izraelity jako svatý lid – oddělený od ostatních lidí – vyčleněný jako Boží lid (3. Mojžíšova 20,26).

Obětní systém poskytoval lék na hřích. V tomto systému propadl život zvířete namísto života člověka, který oběť přinášel.

PSALM 51,3-4ab. PROTI BOHU JSEM HŘÍCHAL

3 Vždyť znám svá provinění.
Můj hřích je neustále přede mnou.

4 Proti tobě a jen proti tobě jsem zhřešil
a činil to, co je zlé v tvých očích,
aby se ukázalo, že máš pravdu, když mluvíš,
a jsi ospravedlněn, když soudíš.

„Vždyť znám (hebrejsky: jada) svá přestoupení (hebrejsky: pesa). Můj hřích je neustále přede mnou“ (v. 3). Sloveso jada znamená vědět – ale i víc. Znamená znát vztahově nebo na základě zkušenosti, a je tedy důvěrným druhem poznání. Přesahuje poznání hlavy k poznání srdce. Žalmista zná svůj hřích – zná jeho těžkou povahu – ví, jak zklamal Boha a vrazil klín mezi něj a Boha. Jeho hřích ho tíží – má ho neustále před očima.

O významu slova pesa viz komentář k verši 1b výše.

„Proti tobě a jenom proti tobě jsem zhřešil a udělal jsem to, co je zlé v tvých očích“ (v. 4). Je-li tento žalm Davidovou modlitbou za odpuštění po jeho cizoložství s Batšebou a po jeho vraždě Urijáše, musí být tento verš hyperbolou (přeháněním, aby se něco zdůraznilo). Davidův hřích zranil Batšebu, zabil Urijáše a způsobil smrt jejího dítěte (2 Sam 12,14nn). Jeho hřích ohrozil jeho morální vůdcovství a poškodil národ. Jeho hřích zranil mnoho lidí.

Pointa tohoto verše však spočívá v tom, že Davidův hřích byl především hříchem proti Bohu, který Davida stvořil k určitému účelu a povolal ho za izraelského krále. Svým chováním s Batšebou a Urijášem David porušil Boží zákon, čímž se stal nezpůsobilým pro povolání, k němuž byl povolán. David minul cíl ne o píď, ale o míli. Nečinil pokání, dokud prorok Nátan neodhalil strašlivou povahu jeho hříchu a nepřiměl Davida, aby řekl: „Zhřešil jsem proti Jahvemu“ (2 Samuelova 12,13).

„aby se ukázalo, že máš pravdu, když mluvíš, a že jsi ospravedlněn, když soudíš“ (v. 4c). NRSV je zde lepší: Žalmista uznává, že jeho hřích je natolik těžký, že Bůh má plné právo předepsat mu jakýkoli trest, který ho napadne: „abys byl ospravedlněn, když vynášíš rozsudek, a bezúhonný, když soudíš“

. Není v pozici, kdy by si mohl stěžovat.

PSALM 51,5-6. BYL JSEM VYCHOVÁN V NEPRAVDĚ

5 Hle, byl jsem vychován v nepravosti.
V hříchu mě počala má matka.

6 Hle, v nitru toužíš po pravdě.
V nitru mě učíš moudrosti.

„Hle, v nepravosti jsem byl zrozen. V hříchu mě počala má matka“ (v. 5). To je jeden z úryvků Písma, na němž je založeno učení o prvotním hříchu. Některé denominace tento termín používají, jiné ho odmítají. Různé důsledky jsou složité a já se necítím být schopen je vysvětlit, takže vás požádám, abyste si své chápání tohoto tématu utřídili sami.

„Hle, toužíte po pravdě (hebrejsky ‚emet) v nitru (hebrejsky tuhowt).
Učíš mě moudrosti (hebrejsky: hokma) v nitru“ (hebrejsky: be satam) (v. 6).

Pravda (‚emet) je to, co je skutečné nebo spolehlivé – opak nepravdy. Člověku, který svůj život zakládá na takovém druhu skutečnosti, se bude dařit mnohem lépe než tomu, kdo svůj život staví na lži.

Moudrost (hokma) je jednou z velkých ctností Starého zákona

• „Jahve dává moudrost“ a „ukládá zdravou moudrost poctivým“ (Přísloví 2,6-7).
• „Šťastný je člověk, který nachází moudrost“ (Přísloví 3,13).
• „Moudrostí založil Jahve zemi“ (Přísloví 3,19).
• „Moudrost je nejvyšší. Získej moudrost.“ (Přísloví 4,7)
• „Moudrost je lepší než rubíny.“ (Přísloví 8,11)
• „Počátkem moudrosti je bázeň před Jahvem.“ (Přísloví 9,10)
• „Počátkem moudrosti je bázeň před Hospodinem.
• „Ústa spravedlivého přinášejí moudrost“ (Přísloví 10,31).
• „S pokorou přichází moudrost“ (Přísloví 11,1).
• „Oč lepší je získat moudrost než zlato!“ (Přísloví 11,1). (Přísloví 16,16).
• „Kdo chodí v moudrosti, je v bezpečí.“ (Přísloví 29,3).
• „Kdo miluje moudrost, přináší radost svému otci.“ (Přísloví 29,3).
• „Důstojná žena… otevírá ústa moudře. Věrné poučení má na jazyku“ (Přísloví 31,10.26).

Bůh touží po pravdě (‚emet) „v nitru“ (tuhowt) – v hloubi bytosti člověka.

Bůh učí žalmistu moudrosti „v nitru“ (be satam – tajně nebo ve skrytu).

Jinými slovy, Bůh si cení pravdy a moudrosti, která vyvěrá z hloubi zbožné duše.

PSALM 51,7-9. Bůh si cení pravdy a moudrosti, která vyvěrá z hloubi duše. OČISTĚTE MĚ, A BUDU ČISTÝ

7 Očistěte mě yzopem, a budu čistý.
Umyjte mě, a budu bělejší než sníh.

8 Ať slyším radost a veselí,
ať se radují kosti, které jsi zlomil.

9 Skryj svou tvář před mými hříchy,
vymaž všechny mé nepravosti.

„Očisti mě yzopem a budu čistý. Omyj mě, a budu bělejší než sníh“ (v. 7). To je další příklad básnického paralelismu, kdy druhá polovina verše opakuje myšlenku první poloviny.

Obě části verše vyzývají Boha k očištění a vyjadřují důvěru v Boží schopnost učinit žalmistu čistým. O důležitosti duchovní čistoty viz výše poznámky k 2. verši.

Izop byla rostlina schopná pohlcovat nebo přenášet vlhkost, ale nemůžeme ji s jistotou identifikovat. Izraelci používali yzop k potírání rámů dveří krví jako přípravu na velikonoční svátky (Ex 12,22). Používal se k očišťování, jako v tomto verši (viz také Leviticus 14:4; Numeri 19:6). Kolemjdoucí jím obětovali vinný ocet Ježíšovi, když umíral na kříži (Jan 19,19).

„bělejší než sníh“ (v. 7b). Bílá barva obvykle ve Starém zákoně označuje rituální čistotu – dodržování židovského zákona. V Novém zákoně často označuje odpuštěné hříchy, spasení a pozitivní vztah k Bohu.

„Ať slyším radost a veselí, ať se radují kosti, které jsi zlámal“ (v. 8). Po očištění žalmista doufá, že opět zažije radost a veselí. Možná si představuje, že bude přijat zpět do společenství věrných lidí.

Polámané kosti jsou zřejmě metaforou trestu, který Bůh na žalmistu uvalil. Jakmile bude očištěn, může začít uzdravení – a také radost.

„Skryj svou tvář před mými hříchy“ (v. 9a). Žalmista prosí, aby Bůh zavřel oči před žalmistovými hříchy, aby je už neviděl.

„a smazal všechny mé nepravosti“ (v. 9b). Lépe řečeno, žalmista se modlí, aby Bůh očistil záznamy o jeho nepravostech, aby je už nikdo nemohl vidět.

PSALM 51,10-12. Žalmista se modlí, aby Bůh očistil záznamy o jeho nepravostech, aby je už nikdo nemohl vidět. STVOŘI VE MNĚ ČISTÉ SRDCE

10 Stvoř ve mně čisté srdce, Bože.
Obnov ve mně pravého ducha.

11 Nevyhazuj mě ze své přítomnosti
a neodnímej mi svého svatého Ducha.

12 Obnov mi radost ze svého spasení.
Podepři mi ochotného ducha.

„Stvoř ve mně čisté srdce, Bože (hebrejsky: elohim). Obnov ve mně správného ducha“ (v. 10). Žalmista si uvědomuje, že potřebuje něco víc než to, aby Bůh zahladil jeho nepravosti. Potřebuje, aby v něm Bůh stvořil čisté srdce a obnovil v něm správného ducha. Jinak brzy zjistí, že je opět zatížen nepravostmi.

Význam slova elohim viz výše v komentáři k verši 1a.

„Neodhazuj (hebr. salak – vyhoď nebo vyvrhni) mě ze své přítomnosti“ (v. 11a). Být vyvržen z Boží přítomnosti znamená žít osamělý život bez Boží pomoci nebo záchranné sítě. Pro každého, kdo si váží přístupu k Bohu, by vyvržení bylo vážným trestem – podobně jako vyloučení ze školy nebo vyhazov z práce, odmítnutí potenciálním milencem nebo rozvod -, ale ještě horší.

„a neodnímej mi svého svatého Ducha“ (v. 11b). David dobře znal krále Saula, o němž bylo řečeno: „Duch Jahveho však od Saula odešel a zlý duch od Jahveho ho trápil“ (1 Samuelova 16,14). David to mohl mít na mysli, když psal tento verš.

Ve Starém zákoně se výraz „svatý duch“ vyskytuje pouze zde a v Izajášovi 63,10-11. „Duch svatý“ se vyskytuje pouze na tomto místě. Myšlenka Ducha svatého jako Božího Ducha přítomného ve všech věřících je spíše novozákonní než starozákonní pojem – i když Iz 63,11 mluví o tom, že Bůh vložil svého svatého Ducha do středu Izraele.

„Obnov mi radost ze své spásy“ (v. 12a). Člověk nepotřebuje obnovit radost, pokud mu radost v životě nechybí. David při vědomí hloubky své viny necítí žádnou radost.

„Podepři mě ochotným duchem“ (v. 12b). Žádá žalmista Boha, aby měl ochotného ducha, který by ho podepřel – nebo žádá Boha, aby mu ochotného ducha dal. Většina komentářů se shoduje, že jde o to druhé. Ochotný duch, který je v souladu s Boží vůlí, je nejlepší ochranou před tím, aby člověk opakovaně podlehl pokušení.

PSALM 51,13. Vždyť právě ochotný duch, který je v souladu s Boží vůlí, je nejlepší ochranou před tím, aby člověk opakovaně podlehl pokušení. UČÍM PŘESTUPNÍKY TVÝM CESTÁM

13 Učím tedy přestupníky tvým cestám.
Hříšníci se k tobě obrátí.

„Pak budu učit přestupníky vašim cestám. Hříšníci se k tobě obrátí“ (v. 13). Přirozenou reakcí na přijetí požehnání je vyprávět o něm ostatním. To zde žalmista slibuje.
Nebo snad s Bohem smlouvá? Ty udělej tohle a já udělám tamto. Doufám, že ne.

PSALM 51,14-17. VYSVOBOĎ MĚ Z MÉ VINY

14 Vysvoboď mě z krveprolití, Bože, Bože mé spásy.
Můj jazyk bude hlasitě zpívat o tvé spravedlnosti.

15 Pane, otevři mé rty.
Moje ústa budou hlásat tvou chválu.

16 Vždyť ty nemáš zálibu v obětech, jinak bych je přinášel.
Nemáš zálibu v zápalných obětech.

17 Obětí Boží je zlomený duch.
Srdcem zlomeným a zkroušeným, Bože, nepohrdneš.

„Vysvoboď mě od krveprolití (hebr. přehrady), Bože, Bože mé spásy“ (v. 14a). Hebrejské slovo dam znamená krev, ale často se používá, jako zde, pro označení násilí.

Davidova vina pramení z vraždy Urijáše, manžela Batšeby, kterého si David vzal za milence. Batšeba otěhotněla v době, kdy byl Urijáš, jeden z Davidových nejdůvěrnějších vojáků, v poli. Ve snaze přesvědčit Urijáše, že je otcem, ho David zavolal z pole a očekával, že Urijáš půjde domů a vyspí se se svou ženou. Urijáš to však odmítl udělat, protože by neměl nohy v pořádku, kdyby to dělal, zatímco jeho muži spí na poli. David tedy poslal generálu Jóabovi dopis, v němž stálo: „Pošli Urijáše do čela nejžhavější bitvy a ustup před ním, aby byl zasažen a zemřel“ (2. Samuelova 11,15). Jóab splnil rozkaz a Urijáš byl zabit. Byl to jeden z nejpodlejších činů, jaké si lze představit.

„Můj jazyk bude hlasitě zpívat o tvé spravedlnosti“ (v. 14b). Ve 13. verši David slíbil, že bude „učit přestupníky tvým cestám“. Nyní slibuje, že bude zpívat o Boží spravedlnosti. David byl vynikající hudebník (1 Sam 16,23) a jeho četné žalmy se staly jádrem židovského zpěvníku.

„Hospodine, otevři mé rty. Má ústa budou zvěstovat tvou chválu“ (v. 15). Toto je Davidův třetí slib – chválit Boha. Nejprve však potřebuje, aby Bůh otevřel jeho rty. Je těžké zpívat chvály, když nás tíží vina. David potřebuje zakusit skutečnost Božího odpuštění. Jakmile se tak stane, jeho chvála přijde spontánně.

„Vždyť ty nemáš zálibu v obětech, jinak bych je dával. Nemáš zálibu v zápalných obětech“ (v. 16). To neodmítá Bohem daný obětní systém, ale naopak uznává, že oběti uspokojují Boha pouze tehdy, když jsou přinášeny ve správném duchu.

Tato myšlenka se odráží i u proroků (Iz 1,11; Jeremiáš 6,20; Ozeáš 6,6: Amos 5,21-24).

„Oběti Boží jsou zlomený duch. Zlomeným a zkroušeným srdcem, Bože, nepohrdneš“ (v. 17). Tento verš definuje, co Bůh skutečně chce – zlomeného ducha, který si uvědomuje závažnost hříchu, zkroušené srdce, které hledá odpuštění.

PSALM 51,18-19: „Bůh chce, abychom mu odpustili. DOBŘE UDĚLEJ SIONU

18 Udělej dobře ve své dobré vůli Sionu.
Vybuduj jeruzalémské hradby.

19 Pak si budeš libovat v obětech spravedlnosti,
v zápalných obětech a celopalných obětech.
Potom budou na tvém oltáři obětovat býky.

Mnozí učenci považují tyto verše za přidané po vyhnanství, kdy se Židé vrátili do zničeného Jeruzaléma, kde zjistili, že je třeba znovu postavit hradby. Žádají Boha, aby obnovil Jeruzalém, aby lid mohl přinášet oběti, v nichž by Bůh našel zalíbení.

CITÁTY Z CITÁTŮ pocházejí z World English Bible (WEB), což je veřejně dostupný (bez autorských práv) moderní anglický překlad Bible. World English Bible vychází z americké standardní verze (ASV) Bible, Starého zákona Biblia Hebraica Stutgartensa a řeckého většinového textu Nového zákona. ASV, který je kvůli vypršení autorských práv rovněž veřejným majetkem, byl velmi dobrým překladem, ale obsahoval mnoho archaických slov (hast, shineth atd.), která WEB aktualizoval.

BIBLIOGRAFIE:

KOMENTÁŘE:

Anderson, A.A., The New Century Bible Commentary: (Grand Rapids: Eerdmans, 1972)

Broyles, Craig C., New International Biblical Commentary: (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1999

Brueggemann, Walter, The Message of the Psalms A Theological Commentary (Minneapolis: Augsburg Press, 1984)

Clifford, Richard J., Abingdon Old Testament Commentaries: (Nashville: Abingdon Press, 2002)

Craigie, Peter C., Word Biblical Commentary, Psalms 1-50, Vol. 19 (Dallas: Word Books, 1983)

DeClaisse-Walford, Nancy; Jacobson, Rolf A.; Tanner, Beth Laneel, The New International Commentary on the Old Testament: Eerdmans Publishing Co., 2014)

Gower, Ralph, The New Manners and Customs of Bible Times (Chicago: Moody Press, 1987)

Kidner, Derek, Tyndale Old Testament Commentaries: (Downers Grove, Illinois: Inter-Varsity Press, 1973)

Limburg, James, Westminster Bible Companion: (Louisville: Westminster John Knox Press, 2000

Mays, James Luther, Interpretation: McCann, J. Clinton, Jr., The New Interpreter’s Bible: Psalms (Louisville: John Knox, 1994)

McCann, J. Clinton, Jr: (Nashville: Abingdon Press, 1996)

Ross, Allen P., A Commentary on the Psalms, 42-89, Vol. 2 (Grand Rapids: Kregel Publications, 2013)

Waltner, James H., Believers Church Bible Commentary: (Scottdale, Pennsylvania: Herald Press, 2006)

DICTIONARIES, ENCYCLOPEDIAS & LEXIKONY:

Baker, Warren (ed.), The Complete WordStudy Old Testament (Chattanooga; AMG Publishers, 1994)

Baker, Warren and Carpenter, Eugene, The Complete WordStudy Dictionary: (Chattanooga: AMG Publishers, 2003)

Bromiley, Geoffrey (General Editor), The International Standard Bible Encyclopedia, Revised, 4 vols. (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Company, 1979-1988)

Brown, Francis; Driver, S.R.; and Briggs, Charles A., The Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1906, 2004)

Doniach, N.S. a Kahane, Ahuvia, The Oxford English-Hebrew Dictionary (Oxford University Press, 1998)

Fohrer, Georg, Hebrew & Aramaic Dictionary of the Old Testament (SCM Press, 2012)

Freedman, David Noel (vyd.), The Anchor Yale Bible Dictionary, 6 vol. (New Haven: Yale University Press, 2007)

Freedman, David Noel (ed.), Eerdmans Dictionary of the Bible (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Co., 2000)

Mounce, William D., (ed.), Mounce’s Complete Expository Dictionary of Old and New Testament Words (Grand Rapids: Zondervan, 2006)

Renn, Stephen D., Expository Dictionary of Biblical Words: (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, Inc., 2005)

Richards, Lawrence O.: Word Studies for Key English Bible Words Based on the Hebrew and Greek Texts, Encyclopedia of Bible Words (Zondervan, 1985, 1991)

Sakenfeld, Katharine Doob (ed.), The New Interpreter’s Dictionary of the Bible, 5 vol. (Nashville: Abingdon Press, 2006-2009)

VanGemeren, Willem A. (General Editor), New International Dictionary of Old Testament Theology & Exegesis, 5 vol., (Grand Rapids: Zondervan, 1997)

.