Nazgûlové, Černí jezdci, Prstenoví přízraky, Devět jezdců – ať už jim říkáte jakkoli, v Pánovi prstenů jsou ve své oddanosti Jednomu prstenu a jeho stvořiteli Sauronovi naprosto výjimeční.

Kdysi to byli smrtelníci, kteří byli obdařeni Prstenem moci. Každý z nich byl svým způsobem slavný a mocný. Prsteny však byly zkaženy zlým pánem Sauronem. Jak jejich životy pokračovaly dál, než je přirozené, jejich vůle a identita se v zajetí Jednoho prstenu zmenšovaly. Stali se z nich Prstenoví přízraky, alias Nazgûlové.

Jednoduchý, ale působivý obraz Prstenového přízraku – postava v kápi zcela zahalující kosterní pozůstatky toho, co kdysi bývalo člověkem – obratně ilustruje absolutní zkaženost. Být přízrakem znamená zcela ztratit smysl pro sebe sama; nazgûlové se nikdy nepojmenovávají a komunikují naprosto stejným strašidelným skřekem. Honba za mocí pro ni samotnou je otupující.

Nazgûlové, jak si je vysnil autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien a jak je filmově ztvárnil režisér Peter Jackson, jsou nezapomenutelně zlé pohádkové postavy.

Jako u mnoha fantastických výtvorů je tu však několik nesrovnalostí a věcí, které tak docela nesedí.

Proto vám přinášíme 15 věcí o nazgulích, které nedávají smysl

15 Nazgulové se vzdávají příliš snadno

Na konci Dvou věží má nazgul Froda, a tedy i Jeden prsten, téměř v hrsti.

V posedlém stavu prochází Frodo bitvou v Osgiliathu a nabízí Prsten nazgûlovi, který jede na drakům podobné bestii Fell.

Než však nazgûl stihne Prsten získat a splnit svůj jediný úkol, zasáhne Fell bestii jediný vystřelený šíp a nazgûl odlétá.

Rčení, že hrdina je tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch, může mít mnoho významů. Dobrý výklad tohoto rčení však zní, že padouch i hrdina by měli být přinejmenším stejně houževnatí.

Například Boromir, člověk, který nemá konstituci Padoucnice, zahnal tlupu skřetů třemi šípy, které mu opepřily neozbrojený trup.

14. Jak čarodějný král zlomil Gandalfovu hůl?“

To se stalo až v rozšířeném vydání Návratu krále, ale přesto stojí za to se nad tím zamyslet, protože i v divadelním sestřihu je Gandalf v závěrečné bitvě bez své kouzelné hole.

Během bitvy o Minas Tirith se bílý čaroděj Gandalf utká s hlavním Nazgúlem, obávaným Králem čarodějů.

Je to však bitva krátká (pokud se tomu tak vůbec dá říkat), protože Král čarodějů pozvedne svůj plamenný meč a bez větší námahy se mu podaří Gandalfovu hůl zcela rozbít.

Jako příběhová volba to dává smysl, protože to zvyšuje napětí. Avšak vzhledem k tomu, že jsme viděli, jak Gandalf zabíjí jiné, stejně silné nepřátele, vyvolává to několik otazníků, že Král čarodějů mohl Gandalfa porazit tak snadno – bez jediné výměny úderů.

13. Jak Eowyn zabila Krále čarodějnic?“

Merry zezadu Krále čarodějnic probodne a Eowyn ho dorazí mečem do obličeje. V rámci Pána prstenů dává tematicky smysl, že právě Smíšek (hobit) a Eowyn (žena) jsou těmi, kdo sejmou svrchovaně arogantního padoucha.

Fantasy žánr je plný příběhů o přehlížených, kteří povstanou a vykonají legendární hrdinské činy. Vzhledem k tomu, že Král čarodějnic o několik scén dříve téměř bez námahy zlikvidoval Gandalfa, to však zůstává na hlavu postavené.

Existuje několik vysvětlení, proč se jim podařilo Krále čarodějnic porazit, nejčastěji se uvádí, že Smíškova čepel byla magicky požehnána, což umožnilo Eowyn nazgûla dorazit.

S tím jsou však dva problémy. Zaprvé to poněkud podkopává Eowynino triumfální prohlášení a zadruhé toto vysvětlení není ve filmu samotném. Je to jaksi zamlžené.

12 Jejich strach z vody

V jistém pohádkovém smyslu dává nazgulská nechuť k vodě smysl. Voda je zdrojem života a nazgûlové, jakkoli jsou strašidelní a zlí, jsou proti životu.

Považte, že Peter Jackson si dal záležet na tom, aby ukázal, že jakmile se Sam a Frodo dostali do pekelné země Hory osudu, voda jim došla, což signalizuje, že se ocitli v oblasti, kde se životu nedaří.

Nazgûlům by tedy voda byla odporná stejně, jako nám může být odporný pekelný oheň.

Středozem je však natolik členitá a specifická, že vodu najdeme všude.

Nazgûlové by doslova nemohli efektivně projít Středozemí při hledání Jednoho prstenu, kdyby se báli dotknout vody.

11 Aragorn bránící se nazgûlům na Větrném vrchu

Ve Společenstvu prstenu poprvé okusíme Aragornovy bojové schopnosti, když brání hobity na Větrném vrchu. Pouze s mečem a pochodní zdatně odrazí pět nazgulů, včetně Krále čarodějů.

Je to skvěle ztvárněná scéna, kdy oheň řve a šlehá a nazgulové ječí v šoku a agónii. Je to tak dobré, že teprve po skončení scény vyjde najevo, že pro Aragorna nemělo být tak snadné nazgûly zahnat.

Dosud byli nazgûlové prezentováni jako neúprosný Terminátor. Když je někdo dokáže zaplašit bez větších potíží, dokonce bez jediného škrábnutí, je pro nazgûly těžké získat zpět trochu té tolik potřebné děsivosti.

10 Jak fungovalo Aragornovo Switcheroo?

Když nazgûlové vstoupí do Trsajícího poníka, kde se podle nich nachází nositel Prstenu a ostatní hobiti, přiblíží se k lůžkům s odjištěnými meči.

Poté zaboří čepele do lůžek. Bodají však jen do melounů a jakéhosi sena zhruba ve tvaru člověka.

Je to scéna, která je docela děsivá a atmosférická, a jeden z momentů, kdy Peter Jackson může napnout své hororové svaly. Nepochybně přivodila mnoha dětem (a přiznejme si, že i mnoha dospělým) noční můry, protože si zkušeně pohrávala s naším kolektivním strachem ze tmy.

Stejně jako u mnoha scén v trilogii je tak niterná a dobře vystavěná, že na mezerách v logice téměř nezáleží.

Jak to, že Nazgûlové proboha nevycítili, že Prsten není v místnosti? Na to, že jsou to neúnavní lovci, se určitě dají snadno oklamat.

9 Jak to, že Prstenovci nevyčenichali Prsten?

Je to další případ toho, že nazgûlové jsou ve své práci tak trochu neschopní.

Ve Společenstvu prstenu zahání nazgûl Smíška, Pipina, Froda a Sama pod kořen stromu. Sehne se a čenichá k Prstenu (mají vůbec nosy?).

Je tak blízko Froda a Prstenu, že nemůže být dál než metr.

Nazgûl je však poté zmaten a utíká jiným směrem, když Smíšek vytvoří docela primitivní rozptýlení pomocí pytle mrkve.

Je to další ze scén trilogie, kde Peter Jackson účinně buduje pocit napětí a hrůzy tím, že obětuje trochu logiky.

Proč by se jednohubka nechala tak snadno zaskočit a/nebo překvapit zvukem hozeného pytle s mrkví, to si můžeme jen domýšlet.

8. Proč Bilbovo použití prstenu nevyvolalo nazgûla?“

Mezi trilogií Hobit, kdy Bilbo poprvé získá Jeden prsten, a trilogií Pán prstenů uplyne zhruba 60 let.

Víme také, že v této době působili nazgûlové, alespoň pokud se budeme řídit chronologií Petera Jacksona, protože Galadriel, Saruman a Gandalf bojovali s přízračnými podobami Prstenových přízraků během Bitvy pěti armád.

To však vytváří určitý dějový problém. V mezidobí mezi Hobitem a Pánem prstenů Bilbo jistě používal Prsten zleva i zprava. Proč jeho používání dostatečně nepovzbudilo nazgûly, aby po něm šli?“

Jistě, v knize to není takový problém, protože Gandalfova vedlejší výprava nebyla nikdy rozšířena tak jako ve filmech.

7. Proč se více nevyužívají Fell Beasts?“

Ze všech tvorů, kteří obývají Středozem, jsou Fell Beasts bezpochyby jedni z nejúžasnějších. Jejich vzhled připomíná draka vyvrženého z útrob pekla.

Jistě, jeden z nich se vzdal příliš snadno poté, co dostal jediný šíp do trupu, ale o moc děsivější a zákeřnější už nejsou.

Jakmile se vrhnou na nepřítele, stane se z něj hrouda ptačího masa. Jsou to dokonalí dravci.

V podstatě jsou tak dobří, že si nelze nepoložit otázku: „Proč jich neudělat víc?“

Jedinou ohromnou výhodou, kterou dávají nazgulům, je to, že létají nad vodou, což je jedna z nejznámějších slabin nazgulů. Jediným protivníkem, který by mohl pro padlé bestie představovat hrozbu, jsou orli. Nezdá se však, že by byli tak oddaní své věci.

6 Kde jsou jejich čarodějné schopnosti?

Ačkoli nazgûlové nikdy nebyli čaroději v tom smyslu, v jakém byli čaroději Saruman a Gandalf, několikrát je zmíněno, že před svou přízračnou existencí byli dobře vycvičeni v ovládání magie, možná se naučili řemeslu temné magie od samotného Saurona.

Kromě Krále čarodějnic, který zlomil Gandalfovu hůl, nikdy nevidíme, že by Nazgûlové používali nějakou formu magie k nalezení Jednoho prstenu.

V podstatě se zdá, že jejich metoda se rovná jen tápání ve tmě. Jako každého, kdo tápe ve tmě, je snadné je oklamat a zmást několika mazanými triky – a přiznejme si, že se nechají oklamat několika základními triky.

V Tolkienově i Jacksonově světě však byly parametry magie vždy poněkud rozporuplné.

5 Jejich strach z ohně

Dalo by se namítnout, že Aragorn dokázal zdatně odrazit pět nazgûlů jen díky tomu, že se točil kolem pochodně. Zdálo se, že to samo o sobě stačí k tomu, aby poslal nazgûly na útěk.

Toto je však nepochopitelné hned v několika rovinách. Zaprvé, Nazgûlové nazývají ohnivou krajinu, Horu osudu, svým domovem – nebo je to přinejmenším domov jejich pána, Saurona.

Druhé, zatímco strach z vody lze pravděpodobně odmítnout jako oprávněný strach z čistoty, to, že se Nazgûlové bojí i ohně, je činí poněkud slabými.

Strach z jednoho živlu? Jistě, ale strach ze dvou? To už je trochu moc.

Čarodějnický král se však zdál být vůči ohni poněkud imunní, protože dokázal snést pochodeň do obličeje jako mistr.

4 Proč nazgûlové neprobodli morgulskou čepelí více lidí?

Poté, co je Frodo sražen morgulovou čepelí Krále čarodějnic, Aragorn se zmíní, že konečným vedlejším účinkem probodnutí morgulovou čepelí je stát se přízrakem, stejně jako Nazgûl.

Pokud úlomek zůstane v těle dostatečně dlouho, oběť se jistě zcela ztratí.

Je to děsivá vyhlídka a je to pravděpodobně nejděsivější věc na nazgûlech. V tomto ohledu se tak trochu podobají dementorům v Harrym Potterovi, a to nejen co se týče vzhledu, ale i způsobu, jakým fungují – tím, že své oběti mění v to, kým jsou.

Vyjma probodnutí Froda Králem čarodějnic na Větrné hůrce se však tento děsivý koncept ve zbytku příběhu nikdy neobjeví.

Nazgûlové šířící své zlo pomocí morgulové čepele mohli být docela zajímavou vyhlídkou.

3 Kde byli během Druhého věku?“

Válka Posledního spojenectví, jak je stručně a napínavě ukázáno v prologu ke Společenstvu prstenu, proběhla během Druhého věku.

Druhý věk trval přibližně 3000 let a jeho události zahrnovaly první vzestup Saurona, stvoření Prstenu a skončil velkou bitvou mezi Sauronovými vojsky a zbytkem Středozemě. Skončilo to vzácným spojenectvím mezi elfy a lidmi.

Podivné je, že se v této době nikdy nepočítalo s nazgûly.

Uvědom si, že to bylo na vrcholu Sauronovy moci, a protože nazgûlové byli neodvolatelně spjati se Sauronem, zdá se zvláštní, že jejich přítomnost nebyla během Druhého věku důležitým faktorem.

Ty padlé bestie by se například hodily během té gargantuovské a rozhodující poslední bitvy.

2 Proč Okřídlení nemohli najít Froda, Sama a Gluma?

Poté, co se Frodovi a Samovi podaří konečně zničit Prsten, čekají na konec, který se zdá být jistý. Brzy se však objeví Gandalf s několika Orly a společně oba statečné hobity zachrání.

Orlové je také najdou docela rychle – dost rychle na to, aby je zachránili dřív, než je stihne celý pohltit osudný proud lávy.

To přirozeně vyvolává otázku: Proč nemohli Nazgûlové, kteří jezdili na Padlých stvůrách, najít Sama, Froda a Gluma, když se plahočili kolem hory. Osudu kdoví jak dlouho?“

Padoušci by mohli být schopni dostatečně účinně bojovat s Orly (což alespoň částečně vysvětluje, proč by bylo nerozumné dát Prsten Orlům ke zničení), takže se zdá divné, že se nikdy neobjevili, aby ptáky vyzvali.

Však se zdá, že Orlové mají určitě lepší zrak než Padoušci.

1. Proč nazgûlové nikdy nevyužijí svůj černý dech?“

Při všech slabinách, které nazgûlové mají, by sis myslel, že své jedinečné schopnosti v boji skvěle využijí – že udělají něco, co jim bude ku prospěchu.

Jednou z jejich jedinečných schopností je takzvaný „černý dech“, což je schopnost ochromit nepřátele pouhým zasyčením nebo dýchnutím na ně.

Vede také k nemoci, která, pokud se neléčí, může vést ke smrti zvané Černý stín.

Je však zvláštní, že v těch několika případech, kdy mají nazgûlové Prsten téměř na dosah, tuto schopnost nikdy nepoužijí. Je to něco, co by se určitě hodilo, když jim Aragorn nakopával jejich strašidelné zadky.

Zatímco v Tolkienových románech Nazgûlové tuto schopnost používají jen několikrát, ve filmech Petera Jacksona ji nepoužívají nikdy.

—

.