O tom, z jakých vlivů Salinger při psaní románu Kdo chytá v žitě vycházel, není mnoho známo. Je známo, že se během druhé světové války setkal v Paříži s Ernestem Hemingwayem, což naznačuje, že Salinger Hemingwayovo dílo obdivoval. I kdyby to byla pravda, je těžké vysledovat v románu Kdo chytá ryby vliv nějakého konkrétního autora, protože román je napsán tak svěžím a jedinečným hlasem s takovou mírou otevřenosti a drzosti, jaká snad nemá v americké beletrii obdoby. Podobná témata se objevují například v románu Johna Knowlese A Separate Peace z roku 1959, který je podobně jako The Catcher in the Rye románem o dospívání na pozadí přípravné školy na východním pobřeží. Román Kdo chytá v žitě je řazen mezi další velké příběhy o dospívání, jako je Portrét umělce v mládí od Jamese Joyce nebo Všichni krásní koně od Cormaca McCarthyho. Kromě toho stojí za zmínku, že Salinger vydal povídku, v níž se zmiňuje o Holdenu Caulfieldovi, šest let předtím, než kniha Kdo chytá v žitě vyšla knižně. Povídka vyšla v časopise Esquire pod názvem „Tenhle sendvič nemá majonézu“ a naznačuje, že Holden nakonec v dospělosti „chybuje v akci“. Tato informace předchází tomu, že se román zaměřuje na deprese a sebevražedné myšlenky Holdena Caulfielda, který se pohybuje v šedé zóně mezi dětstvím a dospělostí, podobně jako knihy The Bell Jar Sylvie Plathové, The Virgin Suicides Jeffreyho Eugenidese a One Flew Over the Cuckoo’s Nest Kena Keseyho, které se všechny silně zaměřují na duševní choroby. Ačkoli byl původně určen dospělým, stal se román Kdo chytá v žitě kultovní knihou pro mládež díky svému dospívajícímu hrdinovi a tématům odcizení, identity, duševního zdraví a dospívání, která rezonují s dospívajícími. Posloužila jako inspirace pro nespočet děl pro mládež, například pro knihu Johna Greena Looking for Alaska (Hledá se Aljaška), která rovněž pojednává o rozčarovaném teenagerovi na internátní škole; pro knihu Neda Vizziniho It’s Kind of a Funny Story (Je to docela legrační příběh), která se soustředí na mladého muže se sebevražednými sklony, jenž se přihlásí na psychiatrické oddělení, a pro knihu Stephena Chboskyho The Perks of Being a Wallflower (Výhody plynoucí z toho, že je člověk z ulice), jejíž hlavní hrdina je stejně jako Holden středoškolák, který vypráví o událostech, jež vedly k jeho duševnímu zhroucení.