Následující text je kapitolou z knihy Short Answers to Big Questions about God, the Bible, and Christianity, jejímž spoluautorem je Dr. Clinton E. Arnold (děkan Talbot School of Theology) a jeho syn Jeff Arnold. Tuto knihu vydalo nakladatelství Baker Books a lze ji zakoupit zde. Druhá kapitola z této knihy byla sdílena na blogu The Good Book Blog.
Radost a cíl
Bez váhání můžeme říci, že ano, Bůh chce, abyste byli šťastní. Bible (a také zkušenost) nám říká, že křesťanovi je dáno štěstí neuvěřitelným množstvím způsobů. Kristus nám to však ve skutečnosti osladil a nabídl nám něco ještě lepšího. Zatímco štěstí se používá k popisu základního pocitu radosti a spokojenosti, to, co nabízí Kristus, je radost, která zahrnuje štěstí, ale probíhá mnohem hlouběji, trvá mnohem déle a je pociťována mnohem silněji než štěstí. Slovo radost se v Bibli objevuje zhruba čtyřistakrát a není to náhoda. Kristus chce, abys prožíval radost, která pochází od něj.
Anděl oznamující narození Krista prohlásil: „Zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid“ (Lk 2,10). Nemůžete číst Bibli, zejména Nový zákon, aniž byste znovu a znovu neslyšeli o radosti, kterou máme v Kristu. Takže každý, kdo tvrdí, že štěstí nemusí nutně patřit ke křesťanskému životu, přichází o Boží slovo i o radost, kterou v něm nacházíme.
Radost a štěstí
Je také důležité si uvědomit, že naše představa o „štěstí“ je často hluboce mylná. Mnozí se domnívají, že štěstí znamená získat více peněz, více moci a více příležitostného sexu. Přestali jste o tom někdy pochybovat? Mnozí ne, což je zvláštní, když si uvědomíme, kolik je známých příkladů lidí, kteří získali vše, po čem kdy toužili, a přesto byli hluboce nešťastní a nespokojení.
Existuje oblíbené křesťanské rčení, které říká: „Bohu záleží více na naší svatosti než na našem štěstí.“ V jistém smyslu je to pravda – to, abychom se mu líbili, je jeho nejvyšší prioritou – ale také to zní, jako bychom se museli těžce rozhodovat mezi štěstím a následováním Boha. Tak to ale není. Bůh nás stvořil, abychom největší štěstí našli v něm. Rozhodnout se následovat Krista znamená rozhodnout se být šťastnějším člověkem.
Jak prožíváme radost
Tady jsou některé ze způsobů, jak ti, kdo jsou v Kristu, prožívají radost právě teď:
Vědět, že naše hříchy jsou skutečně odpuštěny (Ž 32,1-2). Pokud z toho nemáte radost, pak, jednoduše řečeno, křesťanství ještě nerozumíte. Mohli byste být zachráněni z hořící budovy nebo zachyceni před pádem ze skály a nebyla by to ani z poloviny tak dobrá zpráva, jako je tato. Tvůj trestní rejstřík před Bohem, tedy to, co tě oddělovalo od Boha a věčnosti s ním, byl vymazán.“
Mít před Bohem čisté svědomí (1 Pt 3,21). Mnozí z nás si stále odmítají dovolit pocítit radost z čistého svědomí. Víme, že je nám odpuštěno, ale stále máme pocit, že musíme přistupovat k Bohu, jako by čekal, že nás potrestá a řekne nám, jak jsme hrozní. Nemusíte se tak cítit! Už nejste vystaveni pocitu viny a odsouzení! Žalm 103,12 to krásně vystihuje: „Jak daleko je východ od západu, tak daleko od nás odstraňuje naše přestoupení.“
Uvědomit si, že Bůh na mě pohlíží jako na svého syna nebo dceru (2 Kor 6,17-18). Apoštol Jan to nejlépe vystihuje v 1J 3,1, když volá: „Hle, jak velkou láskou nás Otec zahrnul, že se můžeme nazývat Božími dětmi! A to také jsme!“ (NIV). Když jste byli spaseni, získali jste nejen věčný život v nebi, ale kromě mnoha jiných věcí jste byli také adoptováni Bohem. To znamená, že už nikdy neprožijete den bez toho, abyste měli Otce, který vás miluje víc, než byste mu kdy mohli lásku oplatit. Znamená to, že už nikdy nebudete sami. Znamená to také, že se o vás stará. List Římanům 8,31 nám připomíná, že „je-li Bůh s námi, kdo může být proti nám?“
Prožívání Boží přítomnosti se mnou ve všech vzestupech a pádech života. Nikdo nemůže zcela porozumět všemu, co se vás týká nebo jak se cítíte. Tedy nikdo kromě Boha. Na jedné straně je úlevné vědět, že konečně existuje někdo, kdo nám zcela rozumí. Na druhou stranu je to někdy děsivé – znamená to, že Bůh vidí veškerou temnotu i ve mně. Ale tento strach se rozplyne, když čteme o Boží lásce k nám. Když se mi tak v životě daří, mám nebeského Otce, o kterém vím, že se raduje se mnou, a v těžkých chvílích někoho, kdo zcela chápe, čím procházím, a miluje mě skrze to. To mě v mém životě skutečně potěšilo.
Těší mě hluboké přátelství s ostatními křesťany. Spolukřesťané nejsou jako ostatní lidé v našem životě – jsou to lidé, kteří byli zachráněni před smrtí stejným způsobem jako my. Jsou to členové rodiny. Bůh si jich váží a miluje je stejně jako vás. . a to je hodně! Máme toho tolik, co společně oslavovat. Bůh zařídil, aby Kristovo tělo bylo živeno nejen jím, ale i skrze sebe navzájem. Společnost, podpora a láska, které se nám dostává od těla věřících, je součástí radosti, kterou jako křesťané prožíváme.
Vím, že se budu těšit ze života po smrti a z nádherné budoucnosti (Ž 16,11). Vyzbrojeni tímto vědomím, co nám může ublížit? Ať se stane cokoli, víme, že konec našeho příběhu končí „šťastně až do smrti“. Ne každý to může říci. Mnohým z nás se život nevydařil tak, jak jsme si přáli. Máme pocit, že jsme selhali nebo promarnili svůj život. Kristus nám dává nejen čistý štít a nový začátek, ale také úlevu, že tento život je jen kapkou v moři a že nás čeká věčnost v ráji. Vědomí, že se můžeme těšit na nebe, nám umožňuje nestresovat se maličkostmi. Umožňuje nám také vidět lidi kolem sebe v jiném světle a dívat se na hmotné věci tak, jak jsou – jako na dočasný majetek, který nemá nic společného s naším dlouhodobým štěstím.“
Mít v sobě Ducha svatého (Ř 14,17; 1Te 1,6). I když má křesťan mnoho důvodů k hluboce zakořeněné radosti, nejpřímějším důvodem je to, že ve vás žije Duch svatý, který vám dává radost. V listu Galaťanům 5,22-23 se píše, že Duch svatý v nás působí řadu dobrých věcí, z nichž první je láska a druhou radost. Nejenže se stáváme přirozeně radostnějšími lidmi, ale začínáme mít velkou radost z věcí, které dělají radost Bohu. Tím, že v nás Bůh takto přebývá, sdílí s námi naše zápasy i vítězství, pomáhá nám a prostě je tu s námi.
Dívat se, jak evangelium zasahuje druhé (Fil 1,18). Neexistuje větší dar, který bychom mohli někomu dát, než je dobrá zpráva o Ježíši Kristu. Možnost podílet se na tom, že druzí naleznou spasení, a následně radost, smysl a změnu, která s tím souvisí, je mnohem větší než radost, kterou bychom kdy mohli získat tím, že bychom lidem dávali pěkné dárky. Protože jsem léta pracoval na evangelizačním výcvikovém táboře, byl jsem (Jeff) natolik požehnán, že jsem mohl nejen sám přivádět lidi ke Kristu, ale také sdílet radost svých spoluvěřících, když se mohli s někým podělit o evangelium. V životě je jen málo věcí tak radostných a obohacujících, jako když můžeme vidět, jak někdo přijímá spasení.
Tyto skutečnosti a mnoho dalších nám stačí k tomu, abychom každý den svého života přinášeli radost a štěstí, mnohem více, než kdybychom Krista ve svém životě neměli. Tato radost přesahuje vše, co může nabídnout bohatství nebo úspěch, a bolest, zrada a těžkosti života nám ji nemohou vzít.
Tento příspěvek je výňatkem z knihy Clinton E. Arnold a Jeff Arnold, Short Answers to Big Questions about God, the Bible & Christianity (Grand Rapids: Baker, 2015).