Bernard Dunne se zapotácel, když znovu ucítil známou křeč svírající zadní část levého lýtkového svalu.
„Křeč vždycky začala, když jsem šel na procházku, a zhoršila se, když jsem zrychlil,“ vzpomíná dvaašedesátiletý Bernard, manažer letištního parkoviště v důchodu, který žije v Mostonu v Manchesteru se svou jednašedesátiletou manželkou Margaret.
„Bolest ustala, až když jsem si zase sedl – a nikdy nepřišla, když jsem odpočíval. Byla to hádanka.
„Zpočátku jsem to ignoroval – bylo to spíš takové necitlivé píchání, než něco, co by mě zastavilo v chůzi, ale problém přetrvával a odrazoval mě od chůze.
Stejně jako miliony dalších lidí ve Velké Británii Bernard netušil, že jeho bolest nohou může být varovným příznakem cévního onemocnění – zánětu a slabosti žil a tepen způsobené hromaděním tukových usazenin v cévách. Cévní onemocnění jsou příčinou 40 procent všech úmrtí ve Velké Británii.
„Bolest nohou může být varovným signálem, že tepny a žíly zásobující nohy nebo jiné části těla, včetně srdce nebo mozku, jsou ucpané nebo oslabené,“ vysvětluje Ian Franklin, konzultant cévního chirurga z Imperial College NHS Healthcare Trust v Londýně.
„Tato ucpání nebo oslabení se označují jako cévní onemocnění, a pokud se neléčí, mohou vás ohrozit život ohrožujícím srdečním infarktem, mrtvicí nebo aneurysmatem (kdy tepna zeslábne, otéká a může prasknout).
Onemocnění věnčitých tepen je jedním z nejčastějších typů cévních onemocnění – dalším je periferní arteriální onemocnění (PAD) neboli ucpání vnějších tepen těla včetně nohou.
Neléčené může vést ke gangréně a sepsi (otravě krve), což může vést k amputaci a v některých případech i ke smrti.
PAD postihuje přibližně 9 % populace, ale pouze čtvrtina postižených bude mít nějaké příznaky.
Některé odhady naznačují, že jeden z pěti pacientů s tímto onemocněním zemře na srdeční infarkt nebo mrtvici.
Včasným příznakem PAD může být bolest při chůzi – nejčastěji v lýtkovém svalu, ale také ve stehenním nebo hýžďovém svalu – stav známý jako intermitentní klaudikace.
Chůze do kopce, spěch nebo nošení těžké tašky ji mohou zhoršit. Při odpočinku bolest obvykle během několika minut ustoupí. Čím dříve začne bolest při chůzi, tím závažnější je ucpání nebo slabost cév zásobujících nohu. Bolest je důsledkem toho, že se do svalů nohy nedostává dostatek krve, která by pokryla potřebnou fyzickou námahu.
„Mnoho pacientů, které navštěvuji, mohlo a mělo být léčeno, jakmile se příznaky objevily, ale buď proto, že je nepoznali, nebo se zdráhali nechat si je vyšetřit, je často na účinnou léčbu pozdě,“ říká pan Franklin, který je předsedou charitativní organizace The Circulation Foundation zabývající se cévními chorobami.
Naštěstí pro Bernarda bylo jeho rozhodnutí nechat se čtyři měsíce po začátku příznaků vyšetřit téměř jistě život zachraňující. Své příznaky popsal svému praktickému lékaři – ten ho odkázal na komunitní cévní kliniku a cvičební hodiny pořádané v místní tělocvičně.
„Jsem diabetik už deset let a mám nadváhu – měřím 14,9 kg a měřím metr osmdesát – a lékař si myslel, že více pohybu by pomohlo mému oběhu a pomohlo mi zhubnout,“ říká Bernard. „Dřív jsem hodně chodil, ale od té doby, co nám zemřel pes, jsem moc necvičil.
‚Na týdenní skupinové sezení dohlížela specializovaná zdravotní sestra Lisa Smithová a já jsem se náhodou zmínil o bolesti v levé noze, kterou jsem měl při cvičení, a tak mi řekla, že mi zkontroluje krevní tlak v tepnách na nohou.“
Lidé ohrožení cévním onemocněním by si měli nechat zkontrolovat krevní tlak v rukou a nohou, protože jeho rozdíl může být ukazatelem rizika cévního onemocnění. Hodnota tlaku v Bernardových nohách byla abnormální, proto se Lisa rozhodla ho vyšetřit – poté zjistila, že má oteklé břicho a abnormální puls.
To mohou být příznaky aneuryzmatu břišní aorty, abnormálního zduření aorty, hlavní tepny v těle. Přibližně 10 % pacientů s onemocněním periferních tepen má aneuryzma břišní aorty, pravděpodobně proto, že toto onemocnění oslabuje stěny cév.
Nebezpečí spočívá v tom, že praskne – pokud se tak stane, je jen 20procentní šance na přežití (ročně v důsledku toho zemře 6 000 lidí); ale ti, kteří podstoupí operaci, která aneurysma opraví dříve, než praskne, mají 97procentní šanci na přežití.
„Lisa mě poslala zpět k mému praktickému lékaři, který mě poslal k cévnímu specialistovi. Po třech dnech mě prohlédl a udělal mi ultrazvuk – ten odhalil, že mám masivní aneuryzma břišní aorty.
Normální průměr aorty je 2 cm. ‚Můj chirurg mi řekl, že aneuryzma má přes 10,5 cm – a vše, co je větší než 5,5 cm, je považováno za rizikové, že praskne, což může způsobit smrt,‘ říká Bernard. „Potřeboval jsem okamžitou operaci.
„Byl to takový šok, když mi řekli, že můj život může být v ohrožení, když jsem do té doby trpěl jen křečemi v noze. Jako většina lidí si uvědomuji, že bolest na hrudi může být příznakem problémů se srdcem, ale neuvědomoval jsem si, že bolest v nohou je něco, čeho bych se měl obávat,‘ říká Bernard. „I když jsem nepropadl panice, byl jsem ohromen, když jsem si pomyslel, že jsem bezradně chodil s touto nevybuchlou časovanou bombou v břiše.
Aneuryzmata břišní aorty obecně rostou rychlostí 1 mm až 5 mm ročně – NHS zavedla screeningový program pro muže starší 65 let, který se letos zavádí po celé zemi.
Tento problém má jeden z 25 mužů ve věku 65 až 74 let – riziko je u mužů šestkrát vyšší než u žen, i když lékaři nevědí proč.
Tři dny po zjištění aneuryzmatu podstoupil Bernard operaci, při níž mu byl tento úsek tepny nahrazen „umělou“ tepnou, jakousi látkovou trubicí. Tuto operaci lze provést buď operací klíčovou dírkou, nebo otevřenou operací – Bernardovo aneuryzma bylo tak velké, že podstoupil otevřenou operaci.
„Onemocnění cév je často tichým zabijákem, protože často nemá žádné příznaky,“ říká pan Franklin.
„Příležitostně, pokud je aneuryzma velmi velké, může pacient trpět bolestmi zad nebo pulzujícím tepem v břiše, ale to je obvykle ve chvíli, kdy se chystá prasknout.
„Svým způsobem máte štěstí, pokud vás bolí nohy, protože je to včasné znamení, že s vaším oběhovým systémem není něco v pořádku.
Důvod, proč je včasné odhalení tak důležité, spočívá v tom, že malé změny, jako je více pohybu, omezení červeného masa a přestání kouřit, mohou mít velký význam, říká pan Franklin. ‚Při včasném odhalení mohou být k minimalizaci problému nutné pouze drobné úpravy životního stylu.‘
Pacienti s vážnějším cévním onemocněním mohou také potřebovat léky – obvykle nízkou dávku aspirinu a často statin, který snižuje hladinu cholesterolu a udržuje hladkou výstelku tepen.
Pacienti s vysokým krevním tlakem mohou také potřebovat léky. ‚Špatně ucpané tepny je někdy třeba odblokovat nebo obejít,‘ dodává pan Franklin.
‚Většina pacientů s cévním onemocněním zákrok nepotřebuje, ale pokud je to nutné, častěji než velká operace se obvykle nabízí možnost léčby klíčovou dírkou.
„Péče o nohy ještě předtím, než se u vás projeví příznaky, může pravidelným mírným cvičením snížit riziko jejího vzniku a výrazně prodloužit život.
Nabízí však toto varování: „Pokud pociťujete bolest nohou, můžete již mít cévní onemocnění“.
Bernard zůstává pochopitelně vděčný Lise, svému praktickému lékaři i cévnímu lékaři.
„Jako většina mužů nechodím k lékaři často, protože je nerad obtěžuji, ale jsem moc rád, že jsem to udělal,“ říká Bernard.
„Kdyby se to nevyšetřilo, myslím, že bych tu dnes nebyl. Jsem zděšený, když se ohlédnu zpět a uvědomím si, v jakém nebezpečí jsem byl a ani jsem o tom nevěděl.“
Chcete-li zjistit, zda jste ohroženi, navštivte stránku circulationfoundation.org.uk/ risk-checker
.