Vláda Spojeného království si půjčila rekordní částky, aby zaplatila opatření, která mají omezit dopady koronaviru.

Iniciativy, jako je program pracovní neschopnosti, jsou drahé a vládní příjmy jsou nižší, protože nižší mzdy a výdaje znamenají, že lidé platí nižší daně.

Kolik si vláda půjčila?“

Nejnovější údaje ukazují, že britská vláda si v únoru půjčila 19,1 miliardy liber.

Odhaduje se, že do konce finančního roku v březnu by půjčky mohly dosáhnout 355 miliard liber.

Suma, kterou si vláda půjčí, aby vyrovnala rozdíl mezi tím, co utratí, a tím, co vybere, se nazývá „čisté výpůjčky veřejného sektoru“.

Často se označuje jako „schodek“.

Proč si vláda půjčuje peníze?

Vláda si půjčuje, protože utrácí více, než získává na příjmech.

Většina jejích příjmů pochází z daní – například z daně z příjmu z vaší výplaty nebo z DPH, kterou platíte za určité zboží.

Teoreticky by mohla pokrýt všechny své výdaje z daní – a v některých letech se tak i stalo.

Ne vždy však byly vlády ochotny zvýšit daně natolik, aby pokryly své výdaje. Částečně je to z politických důvodů – bylo by to nepopulární u voličů.

Existují i další důvody, proč daně nezvyšovat. Pokud kvůli vyšším daním zůstane lidem méně peněz na utrácení, může to být špatné pro hospodářský růst a zaměstnanost.

Jak si vláda půjčuje peníze?

Vláda si půjčuje peníze prodejem dluhopisů.

Dluhopis je příslib, že v určitých termínech vyplatí peníze tomu, kdo ho drží. K poslednímu datu dochází k velké platbě – v podstatě ke splacení.

V mezidobí se také platí úroky tomu, kdo dluhopis vlastní. Je to tedy v podstatě úročený „IOU“.

Kupci těchto dluhopisů neboli „gilts“ jsou především finanční instituce, jako jsou penzijní fondy, investiční fondy, banky a pojišťovny.

Některé kupují i soukromí střadatelé.

Něco nakonec nakoupí také Bank of England v rámci svých současných pokusů o zvýšení výdajů a investic do ekonomiky.

V rámci této politiky – známé jako „kvantitativní uvolňování“ – banka dosud nakoupila státní dluhopisy v hodnotě 875 miliard liber.

Vládní dluhopisy jsou pro investory atraktivní, protože jsou považovány za v podstatě bezpečné – s malým rizikem, že peníze nebudou vyplaceny.

O své peníze nepřijdete a přesně víte, kdy a v jaké výši budou splátky.

Kdy musí být splaceny?

To se hodně liší.

Některé státní půjčky se musí splatit do měsíce, ale některé půjčky jsou až na 30 let.

Minimální doba splácení je pouhý jeden den, zatímco některé dluhopisy byly vydány na 55 let.

Dříve existovaly některé státní dluhy, které se nikdy nemusely splácet, někdy se jim říkalo věčné dluhopisy. Vláda se však rozhodla splatit poslední z nich v roce 2015.

Jaký je rozdíl mezi vládním deficitem a dluhem?

Deficit je částka, o kterou příjmy vlády nedosahují výše jejích ročních výdajů.

Vláda většinu tohoto rozdílu pokrývá půjčkami nebo někdy prodejem majetku, například nemovitostí.

V letech, kdy vláda utrácí méně než své příjmy, se hovoří o přebytku.

Deficit nelze zaměňovat s dluhem, i když obojí spolu souvisí.

Dluh je celková částka, kterou vláda dluží a která se nahromadila v průběhu let. Jedná se tedy o mnohem větší částku.

Dluh roste, když je deficit, a klesá v těch letech, kdy je přebytek.

V únoru 2021 činil 2,13 bilionu liber, což je o 333 miliard liber více než na začátku rozpočtového roku.

Tato částka téměř přesahuje velikost britské ekonomiky, přičemž dluh dosáhl 97,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Tak vysoké zadlužení nebylo zaznamenáno od počátku 60. let 20. století, kdy Spojené království splácelo dluhy z druhé světové války.

Vláda sice splácí dluhy v termínech splatnosti, ale obvykle si kvůli tomu musí půjčit nové peníze – a zadlužit se ještě více.

• SOCIÁLNÍ DISTANCOVÁNÍ: Jaká jsou nyní pravidla?
• PODPŮRNÉ BUBLINY: Jaké jsou a kdo může být v té vaší?
• OBLIČEJOVÁ MASKA: Kdy ji musím nosit?
• TESTOVÁNÍ: Jaké testy jsou k dispozici?
• PŘÍSTROJE: Jak budu při práci v bezpečí?