Po náhlém vysazení propranololu může následovat „syndrom z vysazení propranololu“, který je přinejmenším částečně způsoben zvýšenou beta adrenergní citlivostí. Snižování dávky propranololu se často používá v naději, že se tak zabrání nežádoucím příhodám z vysazení, ale úspěšnost takového manévru nebyla prokázána. Zdůvodnění harmonogramu snižování dávky v této studii vycházelo z dřívějších pozorování po náhlém vysazení propranololu. Devět pacientů s hypertenzí bylo postupně vysazeno z dlouhodobé léčby propranololem, a to buď sériovým snižováním dávky po dobu 6 až 9 dnů (n = 3), nebo dlouhodobým snižováním na malou dávku (30 mg denně) po dobu 2 týdnů před úplným vysazením (n = 6). Během snižování dávky propranololu a po dobu dalších 2 týdnů léčby placebem byla prováděna sériová měření citlivosti srdce na izoproterenol, srdeční frekvence v klidu, krevního tlaku, plazmatických katecholaminů, sérového tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3) a symptomů. Sériové snižování dávky snížilo, ale nezabránilo srdeční hypersenzitivitě u dvou ze tří pacientů. Prodloužená léčba malými dávkami do značné míry zabránila srdeční hypersenzitivitě a překročení srdeční frekvence, krevního tlaku a plazmatických katecholaminů a symptomů. Sérový T4 se významně snížil a T3 měl tendenci se zvyšovat během a po prodloužené léčbě malou dávkou. Tyto výsledky naznačují, že prodloužené podávání malé dávky propranololu před úplným vysazením u pacientů s hypertenzí zabraňuje zvýšené srdeční beta-adrenergní citlivosti a dalším nežádoucím účinkům.