Zamračený horizont se rozzářil. Můj dech se prohloubil. Proud myšlenek slábl, až zůstalo jen vědomí. Probudil jsem se.

Před 45 minutami jsem snědl 2 gramy psilocybinových hub, běžně označovaných jako magické.

Již dříve jsem měl tripy, ale tentokrát to bylo jiné. Žádné vizuální vjemy. Obloha, ač jasná a krásná, odmítala tvořit své obvyklé geometrické obrazce.

Svět byl ostrý a moje mysl se nepodobala sama sobě. Necítila se vůbec jako nic. Prostě jsem si to uvědomoval. Víc vědomá.

To je zvláštní. Uvědomění má být binární. Buď je zapnuté, nebo vypnuté. Tady to byla otázka stupně. Moje vědomí se nějak zvětšilo.

Ten přechod byl sám o sobě zvláštní. Právě jsem přišel, ale byl jsem tam pořád. Jako bych se probudil z hlubokého spánku.

V tomto stavu uvědomělého vědomí jsem si něco uvědomil. A zdálo se to být zřejmé.

Mozek v mé hlavě generoval vědomí. Souhra jeho miliard neuronů vytvářela vědomí. Jasný vztah. Žádná mystika, o které by se dalo mluvit.

Cítil jsem to ostře. Přesto jsem si to zdůvodňoval stejně, protože „nabitím“ mého mozku psilocybinem se mé vědomí stalo jaksi více. Neřekl bych, že se zvětšilo. Bylo prostě víc samo sebou. Mé vědomí bylo vědomější.

Tato studie ukazuje, že psilocybin snižuje aktivitu v prefrontální kůře. Řečeno slovy autorů, umožňuje to „stav neomezeného poznávání“. Mým vlastním zážitkem byl pocit, že „já“ v mysli se vypařilo – nebyl tam žádný „myslitel“, který by přemýšlel.

Když byl tento myslitel umlčen, mé vědomí mohlo uchopit to, co bylo důležité. Živě jsem si uvědomoval ne to, co chci, ale to, co by pro mě bylo dobré.

Sam Harris často hovoří o psychedelické zkušenosti. Vnímá ji jako okno. Okno, kterým vidíte potenciál mozku. Vidíte, že „tam, tam je“. Že dobře ošetřený mozek vytváří vyšší stav vědomí.

V tomto vyšším stavu jsou lidé svým lepším já – svým soucitným, milujícím a mocným já.

O svůj mozek tedy musíme pečovat. Zde je návod, jak na to.

Jste nevyspalí. Já také, stejně jako velká část americké společnosti.

Ale to musí být výjimka, ne pravidlo. Zdravý mozek závisí na dostatku spánku. Bez něj mozek ztrácí své funkce.

Matthew Walker, Ph.D., v knize Proč spíme: Unlocking the Power of Sleep and Dreams, ukazuje, že spánek kratší než 6 hodin po dobu 10 po sobě jdoucích nocí zhoršuje vaše fungování stejně, jako kdybyste zůstali vzhůru 24 hodin v kuse. A tato studie zjistila, že chronická ztráta spánku omezuje učení a snižuje kognitivní výkonnost.

Naopak jiná studie zjistila, že děti, které spaly každou noc déle, dosahovaly lepších výsledků v uvažování a celkovém IQ než jejich ospalí vrstevníci.

Maria Popova, tvůrkyně webu Brain Pickings, říká, že vynechávání spánku se rovná:

„Naprostému hlubokému selhání priorit a sebeúcty.“

Má pravdu. V rozhovoru s Timem Ferrissem Maria vyprávěla, že není rigidní v době spánku a probouzení. Její praxí je probouzet se celých 8 hodin poté, co šla spát. Ale na těch 8 hodin je přísná.

Poté vstane, přečte si dvě knihy a napíše několik článků, které si krátce po sobě přečtou miliony lidí.

Poté vstane, přečte si dvě knihy a napíše několik článků.