Michael P. Dentato, PhD, MSW
School of Social Work, Loyola University Chicago
Perspektiva menšinového stresu přináší významný vhled do kritické aplikace a hodnocení teorie týkající se dopadu homofobie a korelátů rizika HIV u gayů a bisexuálních mužů a dalších sexuálních menšin. Je také nutné pokračovat v pochopení role, kterou hrají stigmatizace, předsudky, heteronormativita, odmítání a internalizovaná homofobie při podněcování užívání HIV a návykových látek mezi homosexuálními a bisexuálními muži.
Výzkumníci se nadále zajímají o jedinečnost stresorů souvisejících se zdravotními výsledky u menšinových skupin (Hatzenbuehler, Nolen-Hoeksema, & Erickson, 2008) a o to, zda jsou stresory, jako je homofobie, spojeny s většími problémy v oblasti fyzického a duševního zdraví (Williams, Neighbors, & Jackson, 2003). Pro homosexuální a bisexuální muže je typická větší pravděpodobnost rizikového chování než pro běžnou populaci (Cochran, Mays, & Sullivan, 2003), které zahrnuje užívání více návykových látek (Kalichman & Cain, 2004; Kashubeck-West & Szymanski, 2008) a anonymní sex s více partnery (Bimbi et al., 2006) a jsou více ohroženi sexuálně přenosnými infekcemi (Halkitis, Zade, Shrem, & Marmor, 2004), jako je HIV/AIDS (Halkitis, Green, & Carragher, 2006; Halkitis, Green, & Mourgues, 2005). Takové rizikové chování může být důsledkem mnoha problémů spojených se stresem menšin (Hamilton & Mahalik, 2009; Meyer, Schwartz, & Frost, 2008); determinantů chování na individuální úrovni (Crocker, Major, & Steele, 1998; Jerome, Halkitis, & Siconolfi, 2009) a sociálních příčin spojených s homofobií, stigmatem a dalšími faktory (Link & Phelan, 2006).

Jedním z nejvýznamnějších teoretických a vysvětlujících rámců zdravotních rizik sexuálních menšin je model menšinového stresu. Koncept menšinového stresu vychází z několika sociálních a psychologických teoretických směrů a lze jej popsat jako vztah mezi menšinovými a dominantními hodnotami a z toho vyplývající konflikt se sociálním prostředím, který zažívají příslušníci menšinové skupiny (Meyer, 1995; Mirowsky & Ross, 1989; Pearlin, 1989). Teorie menšinového stresu navrhuje, že rozdíly ve zdraví sexuálních menšin lze z velké části vysvětlit stresory vyvolanými nepřátelskou, homofobní kulturou, která často vede k celoživotnímu obtěžování, špatnému zacházení, diskriminaci a viktimizaci (Marshal et al., 2008; Meyer, 2003) a může mít v konečném důsledku dopad na přístup k péči.

Mayerův (2003) model menšinového stresu – procesy menšinového stresu u lesbické, gay a bisexuální populace – je založen na faktorech spojených s různými stresory a mechanismy zvládání a jejich pozitivním nebo negativním dopadem na výsledky duševního zdraví. Významné je, že mnohé koncepty v tomto modelu se překrývají, což představuje jejich vzájemnou závislost (Meyer, 2003; Pearlin, 1999). Model popisuje stresové procesy, včetně zkušeností s předsudky, očekávání odmítnutí, skrývání, utajování, internalizované homofobie a amelioračních procesů zvládání (Meyer, 2003). Stresory, jako je homofobie nebo sexuální stigma, které mohou vyplývat z prostředí, vyžadují, aby se jedinec přizpůsobil, ale také způsobují značný stres, který v konečném důsledku ovlivňuje výsledky fyzického a duševního zdraví (Dohrenwend et al., 1992).

Z konceptu menšinového stresu vycházejí předpoklady, že stresory jsou jedinečné (nezažívají je nestigmatizované populace), chronické (souvisejí se sociálními a kulturními strukturami) a sociálně založené (sociální procesy, instituce a struktury) (Meyer, 2003). Zatímco tato teorie byla aplikována na jiné populace, včetně žen, přistěhovalců, chudých a rasových/etnických menšin, u populací sexuálních menšin je stále velký prostor pro další zkoumání, protože nemají tak bohatou historii sociologického zkoumání (Meyer et al.,

Silnou korelaci lze vyvodit mezi (a) teorií menšinového stresu, která zdůrazňuje stresové procesy (zkušenost s předsudky, očekávání odmítnutí, internalizovaná homofobie) a melioračními procesy zvládání (Meyer, 2003); a (b) větší pravděpodobností psychického stresu a fyzických zdravotních problémů u gayů a bisexuálních mužů a dalších populací sexuálních menšin. Teorie stresu poskytuje užitečný rámec pro vysvětlení a zkoumání zdravotních rozdílů a role homofobie jako sociologické paradigma, které považuje sociální podmínky za příčinu stresu pro příslušníky znevýhodněných sociálních skupin, což může ve svém důsledku zvýšit riziko HIV, kromě jiných rizikových faktorů (Aneshensel, Rutter, & Lachenbruch, 1991; Dressler, Oths, & Gravlee, 2005). Zajímavé je, že stále existuje malý a rostoucí počet výzkumů zkoumajících komunitní a populační vzorky, které naznačují významný vztah mezi stresory menšin a škodlivými důsledky pro chování a duševní zdraví, jako je riziko HIV u homosexuálních a bisexuálních mužů (Hatzenbuehler et al., 2008).

Když homosexuální a bisexuální muži uplatňují negativní postoje vůči sobě samým, zejména s pocity spojenými s internalizovanou homofobií, často se projeví psychologicky škodlivé účinky homofobie na společenské úrovni (Meyer, 1995). Taková homofobie má důsledky pro nepřiměřený dopad HIV na homosexuální a bisexuální muže (Herek & Garnets, 2007). Zatímco HIV pozitivní jedinci jsou za svůj status často stigmatizováni, ti, kteří jsou HIV negativní, žijí s možností sérokonverze, což může mít za následek různou míru psychického stresu, který může vyústit v psychické problémy, nechráněný anální styk, užívání návykových látek nebo sex s více partnery. Tyto postoje a rizikové chování se exponenciálně zvyšují, pokud je člen gay nebo bisexuální komunity zároveň členem menšinové rasové/etnické skupiny. Mít více menšinových statusů zvyšuje pravděpodobnost, že zažijete homofobii, stigma, izolaci a odmítnutí (Diaz, Bein, & Ayala, 2006), spolu se zvýšeným rizikem sexuálního rizikového chování nebo užívání návykových látek.

Některé studie však zdůrazňují skutečnost, že jedinci s vícenásobnou menšinovou identitou mohou být ve skutečnosti lépe vybaveni pro zvládání menšinových stresových faktorů (Consolacion, Russell, & Sue, 2004), a to mimo jiné díky komplexnějšímu sebepojetí a rozmanitým zkušenostem, které zahrnovaly adaptaci a odolnost. Jiný výzkum gayů a bisexuálních mužů z etnických menšin ukázal, že musí čelit homofobii v rámci své vlastní rasové/etnické komunity, zažívat odcizení od širší gay a bisexuální komunity a zároveň zvládat vlastní internalizovanou homofobii (Diaz, Ayala, Bein, Jenne, & Marin, 2001). Tyto víceúrovňové stresory mohou mít škodlivé důsledky související s rizikovým sexuálním chováním a zvýšeným rizikem HIV/AIDS u rasové/etnické populace gayů a bisexuálních mužů.

Pokračování výzkumu a zkoumání vlivu homofobie a stresových faktorů menšin na rizikové sexuální chování gayů a bisexuálních mužů může být často komplikované, protože nábor subjektů pro výzkumné studie a následné behaviorální intervence zůstává omezený a náročný kvůli obtížnému přístupu do komunity (Kanouse et al., 2005). Většina výzkumů týkajících se gayů a bisexuálních mužů a jejich rizikových vzorců chování navíc obvykle vychází z pohodlných vzorků, často bez heterosexuálních kontrolních skupin. To v konečném důsledku vede k nejasnostem ohledně toho, zda gayové a bisexuální muži zažívají stresory, jako jsou předsudky, odmítnutí a diskriminace, častěji než heterosexuální muži a ženy (Mays & Cochran, 2001).

Mezi výzvy spojené s prací mezi touto zranitelnou populací patří vhodné a účinné intervence (Natale & Moxley, 2009) a teoretické přístupy k pochopení rizikového chování (Halkitis, Palamar, & Mukherjee, 2007). V tomto ohledu homosexuální a bisexuální muži spolu s dalšími sexuálními menšinami často čerpají z osobních a komunitních mechanismů a zdrojů, které jim umožňují rozvíjet odolnost, zvládání a tvrdost (Meyer, 2003; Ouellette & DiPlacido, 2001). Podobně jedinci, kteří si osvojí silnou identitu sexuální menšiny, mohou být lépe vybaveni ke zvládání menšinových stresorů, zneplatnění stereotypů a odmítnutí nebo řešení vnímané nebo skutečné homofobie a zároveň potvrzení pozitivního sebehodnocení (Herek & Garnets, 2007).

Klinické aplikace, jako je praxe založená na afirmaci, jsou účinné při práci s homosexuálními a bisexuálními muži a dalšími sexuálními menšinami. Affirmative-based practice se zaměřuje na definování strategií zvládání, potvrzení pozitivní sebeidentity a zvýšení schopnosti posoudit vliv homofobie a stigmatizace na psychologické fungování a zdravotně rizikové chování (Browning, Reynolds, & Dworkin, 1991). Kromě toho se zdá, že behaviorální intervence podávané na třech úrovních – individuální, skupinové a komunitní – účinně snižují rizikové sexuální chování spojené s HIV a dalšími pohlavně přenosnými infekcemi (Mustanski, Newcomb, Du Bois, Garcia, & Grov, 2011).

Další slibné budoucí směry pro praxi a intervence u gay a bisexuální komunity zahrnují poskytování prostřednictvím internetu a ty přístupy, které přesahují individuální úroveň a zabývají se více kombinovaným přístupem, včetně strukturálních faktorů, faktorů komunity a sociálních sítí (Mustanski et al., 2011), stejně jako ty, které navrhuje nedávná Národní strategie pro HIV/AIDS ve Spojených státech (Office of National AIDS Policy, 2010). Je také nutné pokračovat v hodnocení účinnosti dalších terapeutických intervencí u této populace, stejně jako je důležitá role průběžného školení a klinické supervize pro zvýšení citlivosti, znalostí a kompetencí lékařů. Pokračující studium důsledků menšinových stresových faktorů pro homosexuální a bisexuální muže může vést výzkumníky, klinické pracovníky a tvůrce politik k lepšímu pochopení kofaktorů, jako je homofobie, a vztahu s rizikovým sexuálním chováním a zvýšeným rizikem HIV/AIDS mezi dalšími výslednými faktory.

O autorovi

Michael P. Dentato, PhD, je klinickým docentem na Loyola University Chicago na School of Social Work. Bakalářský titul a titul MSW získal na Fordham University v New Yorku a doktorát v oboru sociální práce na Loyola University Chicago. Mezi jeho výzkumné zájmy patří zkoumání stresových faktorů menšin spojených s užíváním návykových látek a rizikovým sexuálním chováním mezi homosexuálními a bisexuálními muži. Kromě výuky a výzkumu je Dr. Dentato členem Rady pro sexuální orientaci & a genderové vyjadřování Rady pro vzdělávání v sociální práci (Council on Social Work Education); fakultním výzkumným pracovníkem Centra pro studium zdraví, identity, chování a prevence na Steinhardt School of Culture, Education, and Human Development při New York University; a programovým konzultantem Centra na Halstedu v Chicagu. Zkušenosti v oblasti HIV/AIDS a problematiky LGBT zahrnují jeho dřívější působení ve funkci výkonného ředitele organizace Body Positive v New Yorku a rozvoj organizace Alliance for GLBTQ Youth v Miami, která poskytuje kontinuální péči mladým lidem ze sexuálních menšin a jejich rodinám. Jeho poslední článek „The Vital Role of Social Workers in Community Partnerships for GLBTQ Youth“ vyšel v roce 2010 v časopise Journal of Social Work With Adolescents.

Aneshensel, C.S., Rutter, C.M., & Lachenbruch, P.A. (1991). Sociální struktura, stres a duševní zdraví: Soutěžící koncepční a analytické modely. American Sociological Review, 56, 166-178.

Bimbi, D.S., Nanin, J.E., Parsons, J.T., Vicioso, K.J., Missildine, W., & Frost, D. (2006). Assessing gay and bisexual men’s outcome expectancies for sexual risk under the influence of alcohol and drugs [Hodnocení očekávaných výsledků sexuálního rizika u homosexuálních a bisexuálních mužů pod vlivem alkoholu a drog]. SubstanceUse & Misuse, 41, 643-652.

Browning, C., Reynolds, A.L., & Dworkin, S.H. (1991). Afirmativní psychoterapie pro lesbické ženy. Counseling Psychology, 19, 177-196.

Cochran, S.D., Mays, V.M., & Sullivan, J.G. (2003). Prevalence duševních poruch, psychického strádání a využívání služeb duševního zdraví mezi dospělými lesbami, gayi a bisexuály ve Spojených státech. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 71, 53-61.

Consolacion, T.B., Russell, S.T. & Sue, S. (2004). Sex, race/ethnicity, and romantic attractions [Pohlaví, rasa/etnicita a romantická přitažlivost]: Multiple minority status adolescentů a duševní zdraví. Cultural Diversity and Ethnic Minority Psychology, 10, 200-214. doi:10.1037/1099-9809.10.3.200

Crocker, J., Major, B., & Steele, C. (1998). Sociální stigma. In D. Gilbert, S. T. Fiske, & G. Lindzey (Eds.), The handbook of social psychology (4th ed., pp. 504-553). Boston, MA: McGraw-Hill.

Diaz, R.M., Ayala, G., Bein, E., Jenne, J., & Marin, B.V. a další. (2001). The impact of homophobia, poverty and racism on the mental health of Latino gay men [Vliv homofobie, chudoby a rasismu na duševní zdraví latinskoamerických gayů]. American Journal of Public Health, 91, 927-932.

Diaz, R.M., Bein, E., & Ayala, G. (2006). Homophobia, poverty, and racism [Homofobie, chudoba a rasismus]: Triple oppression and mental health outcomes in Latino gay men. In A.M. Omoto & H.S. Kurtzman (Eds.), Sexual orientation and mental health (s. 207-224). Washington, DC: American Psychological Association.

Dohrenwend, B.P., Levav, I., Shrout, P., Schwartz, S., Nahev, G., Link, B. G.,…. Stueve, A. (1992). Socioekonomický status a psychiatrické poruchy: The causation-selection issue. Science, 255, 946-952.

Dressler, W.W., Oths, K.S., & Gravlee, C.C. (2005). Race and ethnicity in public health research [Rasa a etnicita ve výzkumu veřejného zdraví]: Modely pro vysvětlení rozdílů v oblasti zdraví. Annual Review of Anthropology, 34, 231-252.

Halkitis, P.N., Green, K.A., & Carragher, D.J. (2006). Užívání metamfetaminu, sexuální chování a sérokonverze HIV. Journal of Gay and Lesbian Psychotherapy, 10(3/4), 95-109.

Halkitis, P.N., Green, K.A., & Mourgues, P. (2005). Longitudinální výzkum užívání metamfetaminu mezi homosexuálními a bisexuálními muži v New Yorku: Zjištění z projektu bumps. Journal of Urban Health: Bulletin of the New York Academy of Medicine, 82, 18-25.

Halkitis, P.N., Palamar, J.J., & Mukherjee, P.P. (2007). Poly-club-drogové užívání mezi homosexuálními a bisexuálními muži: A longitudinal analysis. Drug and Alcohol Dependence, 89, 153-160.

Halkitis, P.N., Zade, D.D., Shrem, M., & Marmor, M. (2004). Beliefs about HIV non-infection and risky sexual behavior among MSM (Přesvědčení o neinfekčnosti HIV a rizikovém sexuálním chování mezi MSM). AIDS Education and Prevention, 16, 448-458.

Hamilton, C.J., & Mahalik, J.R. (2009). Minority stress, masculinity, and social norms predicting gay men’s health risk behaviors. Journal of Counseling Psychology, 56, 132-141.

Hatzenbuehler, M.L., Nolen-Hoeksema, S., & Erickson, S. J. (2008). Stresové prediktory rizikového chování v souvislosti s HIV, užívání návykových látek a depresivní symptomy u menšin: Výsledky prospektivní studie pozůstalých homosexuálních mužů. Health Psychology, 27, 455-462.

Herek, G.M., & Garnets, L.D. (2007). Sexuální orientace a duševní zdraví. Annual Review of Clinical Psychology, 3, 353-375. doi:10.1037/0278-6133.27.4.455

Jerome, R.C., Halkitis, P.N., & Siconolfi, D.S. (2009). Užívání klubových drog, sexuální chování a sérokonverze HIV: A qualitative study of motivations (Kvalitativní studie motivací). Substance Use & Misuse, 44, 303-319.

Kalichman, S.C., & Cain, D. (2004). A prospective study of sensation seeking and alcohol use as predictors of sexual risk behaviors among men and women receiving sexually transmitted infection clinic services (Prospektivní studie vyhledávání senzací a užívání alkoholu jako prediktorů rizikového sexuálního chování u mužů a žen využívajících služeb kliniky pro sexuálně přenosné infekce). Psychology of Addictive Behaviors (Psychologie návykového chování): Journal of the Society of Psychologists in Addictive Behaviors, 18, 367-373.

Kanouse, D.E., Bluthenthal, R.N., Bogart, L., Iguchi, M.Y., Perry, S., Sand, K., & Shoptaw, S. (2005). Nábor mužů užívajících drogy a majících sex s muži do behaviorálních intervencí: A two-stage approach. Journal of Urban Health: Bulletin of the New York Academy of Medicine, 82, 109-119.

Kashubeck-West, S., & Szymanski, D.M. (2008). Rizikové sexuální chování u homosexuálních a bisexuálních mužů: Vnitřní heterosexismus, vyhledávání senzací a užívání návykových látek. Counseling Psychologist, 36, 595-614.

Link, B.G., & Phelan, J.C. (2006). Stigma a jeho důsledky pro veřejné zdraví. Lancet, 367, 528-529.

Marshal, M.P., Friedman, M.S., Stall, R., Kling, K.M., Miles, J., Gold, M.A., Morse, J.Q. (2008). Sexual orientation and adolescent substance use (Sexuální orientace a užívání návykových látek u dospívajících): A metaanalysis and methodological review. Addiction, 103, 546-556.

Mays, V.M., & Cochran, S.D., (2001). Mental health correlates of perceived discrimination among lesbian, gay, and bisexual adults in the United States [Koreláty duševního zdraví vnímané diskriminace mezi dospělými lesbami, gayi a bisexuály ve Spojených státech]. American Journal of Public Health, 91, 1869-1876.

Meyer, I.H. (1995). Minority stress and mental health in gay men. Journal of Health and Social Behavior, 36, 38-56.

Meyer, I.H. (2003). Předsudky, sociální stres a duševní zdraví u lesbické, gay a bisexuální populace: Conceptual issues and research evidence [Koncepční otázky a výzkumné důkazy]. Psychological Bulletin, 129, 674-697. doi:10.1037/0033-2909.129.5.674

Meyer, I.H., Schwartz, S., & Frost, D.M. (2008). Social patterning of stress and coping (Sociální vzorce stresu a zvládání): Je se znevýhodněným sociálním postavením spojeno více stresu a méně zdrojů pro zvládání? Social Science & Medicine, 67, 368-379.

Mirowsky, J., & Ross, C E. (1989). Sociální příčiny psychické tísně. Hawthorne, NY: Aldine de Gruyter.

Mustanski, B.S., Newcomb, M.E., Du Bois, S.N., Garcia, S.C., & Grov, C. (2011). HIV u mladých mužů majících sex s muži: A review of epidemiology, risk and protective factors, and interventions. Journal of Sex Research, 48(2-3), 218-253.

Natale, A.P., & Moxley, D.P. (2009). Zapojení do služeb u vysoce rizikových mužů majících sex s muži: Výzvy a důsledky pro praxi sociální práce. Social Work in Health Care, 48, 38-56.

Office of National AIDS Policy. (2010, červenec). National HIV/AIDS strategy for the United States (PDF 1.20MB).

Ouellette, S.C., & DiPlacido, J. (2001). Úloha osobnosti při ochraně a posilování zdraví: Jak se výzkum posunul, kde se zasekl a jak by se mohl posunout. In A. Baum, T. A. Revenson, & J. E. Singer (Eds.), Handbook of health psychology (s. 175-193). Mahwah, NJ: Erlbaum.

Pearlin, L.I. (1989). The sociological study of stress (Sociologické studium stresu). Journal of Health and Social Behavior, 30, 241-256.

Pearlin, L.I. (1999). The stress process revisited: Reflections on concepts and their interrelationships [Úvahy o konceptech a jejich vzájemných vztazích]. In C.S. Aneshensel & J.C. Phelan (Eds.), Handbook of the sociology of mental health (s. 395-415). New York, NY: Kluwer Academic/Plenum.

Williams, D.R., Neighbors, H.W., & Jackson, J.S. (2003). Rasová/etnická diskriminace a zdraví: Findings from community studies (Zjištění z komunitních studií). American Journal of Public Health, 93, 200-208.

2012 APA Convention symposium

Ženy v obležení:

Přibližně 60 milionů žen a dívek je považováno za „chybějící“ v celosvětových populačních statistikách. Tyto ženy a dívky jsou neúměrně vystaveny potratům na základě výběru pohlaví, infanticidě žen, sexuálnímu otroctví a obchodování s lidmi, pohlavně přenosným chorobám a domácímu zneužívání. Toto sympozium se bude zabývat faktory, které přispívají k těmto rozdílům, jako jsou HIV/AIDS, násilí, chudoba, nedostatečné vzdělání, stáří, barevná pleť a zdravotní postižení, a také tématy, jako je zdravotní péče, kontrola reprodukce, právní ochrana, kulturní normy a bytí žen v hegemonických patriarchálních společnostech.

Přednášky na sympoziu budou: „Chudoba jako otevřená křížová výprava proti ženám“ (Faye Reimers, PhD); „Sexuální nátlak a sexualizace černošských dívek“ (Bryana H. French, PhD); „HIV/AIDS a barevné ženy“ (Amanda Houston-Hamilton, DMH); Násilí na mladých ženách s postižením“ (M. Dolores Cimini, PhD); a „Od ‚práva na život‘ k ‚povinnosti zemřít‘:

Toto zasedání spolupořádají Výbor pro ženy v psychologii (CWP), Výbor pro psychologii a AIDS (COPA), Výbor pro socioekonomický status (CSES), Výbor pro záležitosti etnických menšin (CEMA) a Výbor pro otázky postižení v psychologii (CDIP).