Dlouhodobý nedostatek spánku může způsobit, že se budete cítit mnohem hůř než jen trochu špatně naladění a pod psa. Je to něco, bez čeho se prostě neobejdeme:zbaveni regeneračních účinků spánku krysy předčasně umírají. Podle Richarda Stephensona z Torontské univerzity „spánek představuje jednu z největších záhad, které v biologii zůstávají“; vědci si stále nejsou přesně jisti, jakou funkci spánek plní. Rychlost metabolismu potkanů, kteří trpí nedostatkem spánku, se téměř zdvojnásobí a produkují velké množství nadměrného tepla, takže je možné, že nedostatek spánku ovlivňuje regulaci teploty potkanů. Mohly by však působit i jiné mechanismy, takže aby Stephenson a jeho kolegové Karen Chu a James Lee zjistili, zda nárůst rychlosti metabolismu souvisí s regulací teploty, nebo ne, zkoumali spánkovou deprivaci u zvířete, které nedokáže regulovat svou tělesnou teplotu, u pacifického brouka švába (str.2540).

Hmyz nespí stejným způsobem jako savci, ale má období „spánku podobného odpočinku“, kdy sedí velmi klidně a neinteraguje se svým okolím. Tým při předběžných testech zjistil, že kombinace malého pohybu a nadýchání CO2 podřimující šváby upozorní a udrží je vzhůru, pravděpodobně proto, že využívá přirozeného chování při vyhýbání se predátorům a švábi na podnět nikdy nepřestanou reagovat. Zjistili také, že spánkově deprivovaní švábi potřebovali pouze 55 s k tomu, aby znovu usnuli poté, co byli vyrušeni z dvouminutového dřímání. Normálním švábům to trvalo 356 s, což ukazuje, že spánková deprivace zvyšuje potřebu spánku.

Aby tým otestoval, jak se švábi vyrovnávají se spánkovou deprivací, umístil je do válců vybavených potravou a vodou. Spánkově deprivovaní švábi dostávali každou minutu výdech CO2 a otáčení válce o 2 s a 1 cm, aby byli vzhůru. Druhá skupina dostávala stejný počet pufů a otáček během dne, každých 30 s po dobu 3 hodin v každém šestihodinovém období, což jim poskytovalo čtyři tříhodinové přestávky na odpočinek každý den.

Aby tým změřil, jak spánková deprivace ovlivňuje přežití, spočítal každý den počet mrtvých švábů. Normální švábi umírali v četnosti 1 za 7,7 dne po celou dobu experimentu. Švábi zbavení spánku přežívali až do 17. dne, ale poté začali umírat v počtu 1 za 1,57 dne, což ukazuje, že spánková deprivace zvýšila riziko úmrtí v mládí.

Aby tým zjistil, jak spánková deprivace ovlivnila rychlost metabolismu, vyjmul šváby na konci každého týdne z jejich nádob a vložil je jednotlivě do speciálně navrženého respirometru, aby změřil spotřebu kyslíku, a tím i rychlost jejich metabolismu. Zatímco na začátku experimentu byla rychlost metabolismu stejná, po 35 dnech byla u skupiny švábů zbavených spánku o 82 % vyšší. To ukazuje, že metabolická rychlost se u spánkově deprivovaného hmyzu zvyšuje, což naznačuje, že přinejmenším u švábů dochází ke změně metabolismu, která je důsledkem spánkové deprivace a která nesouvisí s regulací teploty. Aby se vědci pokusili přijít záhadě na kloub, `budou muset najít zdroj tepla‘, říká Stephenson.