Graham Hancock je odvážný autodidakt, který věří, že dávno před starověkou Mezopotámií, Babylonií a Egyptem existovala ještě slavnější civilizace. Tak důkladně zničená zásahem komety zhruba před 12 000 lety, že téměř všechny důkazy o její existenci zmizely a zůstaly po ní jen ty nejslabší stopy, včetně, jak se Hancock domnívá, záhadného varování, že taková nebeská katastrofa může potkat i nás. To vše je vetkáno do vyprávění s názvem Kouzelníci bohů (Thomas Dunne Books, 2015). Poslouchal jsem audio vydání načtené autorem, jehož britský přízvuk a dechberoucí, objevný styl vyprávění jsou přiznaně podmanivé. Ale je to pravda? Jsem skeptický.

Za prvé, bez ohledu na to, jak ničivý mohl být mimozemský dopad, máme věřit, že po staletích rozkvětu byly vymazány všechny do posledního nástroje, nádoby, kusy oděvu a pravděpodobně od vyspělé civilizace i písmo, metalurgie a další technologie – o odpadcích nemluvě? Nepředstavitelné.

Druhé, Hancockova hypotéza o dopadu pochází od vědců, kteří ji poprvé navrhli v roce 2007 jako vysvětlení vymírání severoamerické megafauny v té době a byla předmětem živé vědecké debaty. Nevedlo se jí dobře. Kromě toho, že nikde na světě nebyl zjištěn žádný impaktní kráter, který by se v té době vyskytoval, radiouhlíková data vrstvy uhlíku, sazí, dřevěného uhlí, nanodiamantů, mikrosfér a iridia, o nichž se tvrdí, že byly výsledkem této katastrofické události, se před a po vymření megafauny značně liší, a to od 14 000 do 10 000 let. Dále, ačkoli v Severní Americe vyhynulo 37 rodů savců (zatímco většina ostatních druhů přežila a prosperovala), ve stejné době v Jižní Americe vyhynulo 52 rodů savců, což pravděpodobně nebylo způsobeno nárazem. Tato vymírání byla ve skutečnosti načasována na příchod člověka, což podporuje obecněji přijímanou hypotézu o nadměrném lovu.

Zatřetí, Hancock svůj případ zakládá především na argumentu z neznalosti (protože vědci nedokážou vysvětlit X, pak je Y legitimní teorie) nebo na argumentu z osobní nedůvěryhodnosti (protože já nedokážu vysvětlit X, pak je moje teorie Y platná). Jedná se o typ argumentace „Boha mezer“, kterou používají kreacionisté, jen v Hancockově případě jsou bohové „kouzelníci“, kteří nám přinesli civilizaci. Problém je zde dvojí: (1) vědci mají dobrá vysvětlení pro Hancockovo X (například pyramidy, Velkou sfingu), i když se s nimi zcela neshodují, a (2) nakonec se něčí teorie musí opírat o pozitivní důkazy v její prospěch, nejen o negativní důkazy proti přijatým teoriím.

Hancockovým největším X je Göbekli Tepe v Turecku s megalitickými sedmitunovými až desetitunovými kamennými sloupy ve tvaru písmene T, které byly vytesány a vytaženy z vápencových lomů a datovány do doby před přibližně 11 000 lety, kdy lidé žili jako lovci a sběrači, aniž by pravděpodobně měli know-how, dovednosti a pracovní sílu k jejich výrobě. Ergo, uzavírá Hancock, „přinejmenším by to znamenalo, že nějací dosud neznámí a neidentifikovaní lidé kdesi na světě již před více než dvanácti tisíci lety v hlubinách poslední doby ledové ovládli všechna umění a atributy vysoké civilizace a vyslali po světě emisary, aby šířili výhody svých znalostí“. Zní to romanticky, ale je to fanatismus nízkých očekávání. Kdo může říci, čeho jsou nebo nejsou lovci-sběrači schopni? Navíc Göbekli Tepe bylo obřadní náboženské místo, nikoli město – neexistují žádné důkazy, že by tam někdo žil. Navíc zde nejsou žádné kosti domestikovaných zvířat, žádné kovové nástroje, žádné nápisy ani písmo, a dokonce ani keramika – to vše jsou produkty, které produkovaly mnohem pozdější „vysoké civilizace“.

Ze čtvrté, Hancock strávil desítky let svou vizí hledání mudrců, kteří nám přinesli civilizaci. Desítky let hledání však nepřinesly dostatek důkazů, které by archeology přesvědčily, že standardní časová osa lidských dějin potřebuje zásadní revizi. Hancockova výtka spočívá v tom, že mainstreamová věda uvízla v uniformním modelu pomalých, postupných změn, a proto nemůže přijmout katastrofické vysvětlení.

Není to pravda. Od vzniku vesmíru (velký třesk), přes vznik Měsíce (velká srážka), vznik měsíčních kráterů (náraz meteoritu), zánik dinosaurů (dopad asteroidu) až po četné náhlé pády civilizací, které zdokumentoval Jared Diamond ve své knize Kolaps z roku 2005, je katastrofismus v mainstreamové vědě živý a zdravý. Skutečnými kouzelníky jsou vědci, kteří na to všechno přišli.