Vědci opět prozkoumali jednu z nejpodivnějších hvězd na obloze, aby porozuměli jejím divokým světelným výkyvům.
Nejnovější pozorování hvězdy KIC 8462852, známé také jako Tabbyho hvězda nebo Boyajianova hvězda, prozkoumali kvůli druhu laserového záření, které by mohla produkovat civilizace. No, hádejte co.
Už je to tři a půl roku, co byl oznámen objev hvězdy KIC 8462852, a způsob, jakým zdánlivě náhodně pohasíná a září, se ukázal být pro astronomy záhadou.
Vlastně je to tak zapeklité, že jedno z původních vysvětlení zahrnovalo jako příčinu těchto zdánlivě nepřirozených fluktuací „mimozemskou megastrukturu“.
Přezdívka „hvězda s mimozemskou megastrukturou“ se vžila, ale vysvětlení nikoli. Loni bylo zavrženo poté, co analýza zjistila, že některé vlnové délky světla jsou blokovány více než jiné – což by se nestalo, kdyby blokování prováděla nějaká struktura.
Další hypotézy zahrnovaly prstencovou planetu procházející před hvězdou, buď naprosto obrovskou, nebo menší s kolísavou oběžnou dráhou; roj komet; vesmírný odpad; hvězda pohltila planetu; něco se děje uvnitř samotné hvězdy; a vědecký ekvivalent emodži pokrčení ramen.
Astronomové jsou však všechno, jen ne důkladní. Tým SETI z Kalifornské univerzity v Berkeley pod vedením tehdejšího středoškolského studenta Davida Lipmana (nyní působí na Princetonu) se k hvězdě přiblížil z dosud neprobádaného úhlu.
Jejich výsledky byly nyní nahrány na preprintový server arXiv před recenzním řízením a jsou rozhodně zajímavé.
„Analyzovali jsme 177 spekter Bojájské hvězdy s vysokým rozlišením ve snaze odhalit potenciální laserové signály od mimozemských civilizací,“ píší vědci ve svém článku.
S využitím dat z teleskopu Automated Planet Finder na Lickově observatoři tým hledal souvislé laserové světlo silnější než 24 megawattů. To je spodní hranice výkonu detekovatelného teleskopem ve vzdálenosti 1 470 světelných let – vzdálenosti KIC 8462852.
Tato úroveň výkonu je v možnostech lidské technologie. Pokud by tam tedy byla civilizace alespoň tak vyspělá jako lidstvo, mohla by mít lasery a mohla by je používat tak, abychom je mohli vidět.
Tým tedy pročesal data z teleskopu. A skutečně při prvním průchodu našli několik signálů, které vypadaly slibně… než je museli vyloučit.
„Falešně pozitivní signály vyplývající z událostí způsobených kosmickým zářením byly eliminovány pomocí sekundárního vícestupňového procesu analýzy,“ napsali vědci.
„Všechny hlavní kandidáty z analýzy lze vysvětlit buď jako zásahy kosmického záření, emisní čáry hvězd nebo emisní čáry záře atmosféry.“
Takže žádní mimozemšťané. Což, ano, už jsme tak nějak věděli. Tato práce však posloužila i k jinému účelu.
Pokládá základy pro budoucí podobné analýzy stovek dalších objektů, které dalekohled Automated Planet Finder pozoruje v rámci projektu Breakthrough Listen zaměřeného na hledání mimozemské inteligence.
Příspěvek byl přijat do časopisu Publications of the Astronomical Society of the Pacific a celý si jej můžete přečíst na arXiv.
H/T: Cosmos Magazine
.