od D.M. Murdocka/Acharya S
Vyňato a upraveno z
Kristus v Egyptě: The Horus-Jesus Connection
„Osirisův příchod ohlásili tři mudrci: tři hvězdy Mintaka, Anilam a Alnitak v pásu Orionu, které ukazují přímo na Osirisovu hvězdu na východě, Sírius (Sothis), významnou pro jeho narození.“
Barbara Walkerová, Ženská encyklopedie mýtů a tajemství (749)
„Byla tedy předzvěstí každoročního zaplavení Nilu tím, že se objevila s vycházejícím sluncem v době, kdy mělo zaplavení začít. Jasná hvězda se proto přirozeně měla stát spolu se spojeným souhvězdím Orionu znamením a symbolem nové vegetace, kterou s sebou tehdy začínající rok neomylně přinese.“
Dr. John Gwyn Griffiths, The Origins of Osiris and His Cult (157)
Mnoho bylo řečeno o evangelijním vyprávění o „hvězdě na východě“, za níž z dálky přišli „mudrci“ a která údajně zvěstovala narození novorozeného spasitele světa. V průběhu staletí byly ohledně tohoto údajného jevu předloženy různé rádoby vědecké teorie, které se ukázaly být zbytečné, protože se ukazuje, že toto téma je starým mýtickým motivem. Tuto skutečnost demonstrujeme na základě starověkých primárních pramenů a názorů kvalifikovaných odborníků.
„Ve skutečnosti se říkalo, že mnoho starověkých bohů, králů a hrdinů se narodilo pod „jasnou hvězdou“ nebo jiným nebeským znamením.“
Ve skutečnosti se říkalo, že mnoho starověkých bohů, králů a hrdinů se narodilo pod „jasnou hvězdou“ nebo jiným nebeským znamením, což svědčí o jejich velikosti a roli „spasitele“ stejně jako o nich. Navzdory opačným protestům má toto nebeské téma zjevně astrologickou a astroteologickou povahu, sahající staletí až tisíciletí před společnou éru. Stejně jako mnoho dalších náboženských a mytologických souvztažností totiž „jasná hvězda“ a „tři králové“ představují motivy, které dávno předcházejí křesťanství a které se vyskytují v egyptském náboženství a symbolizují hvězdu Sírius, jakož i ty ze souhvězdí zvaného Orion, spolu s jejich vztahem k egyptským božstvům Osirisovi, Isidě a Horovi.
V evangelijním příběhu je Ježíšovo narození ohlášeno jasnou hvězdou a návštěvou mudrců neboli mágů, jak jsou označováni v Novém zákoně, kteří představují perské astrology sledující hvězdu. Navzdory hvězdnému lesku a samozřejmosti nebylo toto sledování zřejmě jednoduchým úkonem, protože tito „mudrci“ jsou zobrazeni tak, že se přesto nelogicky beznadějně ztratí a musí požádat o pomoc Kristova nepřítele krále Heroda. (Mt 2,1-10) Dr. James Orr k této perikopě poznamenává: „Z Mt 2,10 lze … vyvodit, že mudrci tak či onak na nějakou dobu ztratili hvězdu z dohledu. „1 (Mt 2,10 uvádí: „Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.“)
„Ačkoli v evangeliích nejsou tito mágové počítáni, jejich dary jsou počítány na tři a v průběhu staletí je tradice také stanovila na tři.“
Herod ukazuje mudrcům správný směr, ale i on je zřejmě natolik rozladěn, že místo aby se řídil vlastními pokyny a našel Ježíše, musí vyvraždit všechny děti ve vesnici, což je ohavný čin, který nikde v historických pramenech nenajdeme a který by byl od všemocného Boha/Ježíše dosti politováníhodný, kdyby ho dopustil, aby si zachránil krk. V každém případě, ačkoli v evangeliích nejsou tito mágové očíslováni, jejich dary jsou počítány na tři a v průběhu staletí je tradice také stanovila na tři. Proto je známé vyprávění, že Ježíšovo narození doprovázela „hvězda na východě“ a „tři mudrci“. O těchto třech mudrcích se také říkalo, že jsou „králové“, jak se zpívá v oblíbené vánoční písni „My tři králové“. V určitém okamžiku dostali tito tři králové jména: Kašpar, Melichar a Baltazar, a mýtotvorba pokračovala.
Shodou okolností jsou v „pásu“ souhvězdí Orionu tři velmi nápadné hvězdy, kterým se také říká „Tři králové“. Navíc, jak poznamenala francouzská filozofka Simone Weilová (1909-1943), sama křesťanka, „křesťané pojmenovali tři hvězdy Orionu Mágové“, což prozrazuje esoterickou znalost křesťanské astroteologie bez ohledu na to, kdy byla poprvé přijata. Kromě toho je jednou z nejjasnějších hvězd na obloze hvězda Sírius, která byla spolu s Orionem po tisíce let oblíbenou hvězdou egyptských kněží, nadšených pozorovatelů oblohy, kteří si byli dobře vědomi astronomických jevů. Nemálo lidí tak tuto jasnou hvězdu a mudrce v křesťanské tradici ztotožnilo s těmito uctívanými nebeskými tělesy v rámci egyptské a jiných mytologií.
„Spíše než představovat „historickou“ událost kolem narození židovského mesiáše lze hvězdu při příchodu spasitele najít v egyptských mýtech.“
Ve skutečnosti spíše než že by představovala „historickou“ událost obklopující narození nadlidského židovského mesiáše a božského Syna Božího, lze výskyt hvězdy při příchodu spasitele nalézt v egyptských mýtech, zejména týkajících se Osirise, Isidy a Hora.
Hvězda Sírius
Příchod Osirida – spasitele Egypta – byl spojován s „hvězdou na východě“, protože Egypťané si uvědomovali, že k východu Síria se Sluncem neboli „heliakicky“ dochází kolem letního slunovratu, v době záplav Nilu. L ife podél Nilu byl velmi závislý na záplavě spojené s heliakálním východem Síria, záplavě zbožštěné jako Osiris, který se prý v té době „rodí“.
Toto důležité spojení Síria – „Sothis“ v řečtině a „Sepdet“ nebo „Sopdet“ v egyptštině – s životodárnou nilskou záplavou začalo asi před 5 000 až 6 000 lety. „Hvězda na Východě“ tedy zvěstovala narození egyptského Mesiáše tisíce let před křesťanskou érou. Toto každoroční Osirisovo zrození bylo zároveň vzkříšením, neboť ho bohyně Sopdet „probudila z mrtvých“.
Ohledně role Síria/Sothise v egyptské mytologii Dr. James P. Allen v knize The Ancient Egyptian Pyramid Texts uvádí:
„Sothis (spdt ‚Ostrý‘). Jitřní hvězda Sírius, kterou Egypťané vnímali jako bohyni. V Egyptě tato hvězda mizí pod obzorem jednou ročně na dobu asi sedmdesáti dnů; její opětovné objevení uprostřed léta znamenalo začátek každoroční záplavy a egyptského roku. Východ hvězdy byl také považován za předzvěst východu slunce, a proto byl spojován s Horem v jeho slunečním aspektu, občas specifikovaném jako Horus in Sothis (hrw jmj spdt), Sothický Horus (hrw spdtj) nebo Ostrý Horus (hrw spd).“
Někdy v polovině dubna už Sírius nebyl na obzoru vidět, dokud se znovu neobjevil o letním slunovratu, čímž začal nový cyklus. Sírius je ztotožňován s Isidou: „Sírius, zvěstovatel záplav Nilu, byl hvězdou bohyně Isidy, družky velkého boha Osirise, kterého představovalo souhvězdí Orion.“
V pyramidovém textu 593:1636b/M 206 se navíc uvádí: „Sírius byl hvězdou bohyně Isidy, manželky velkého boha Osirise: „Hórus špičatý vyšel z tebe, ve jménu ‚Hóra, který byl v Sothis‘.“ V této knize se píše, že „Hórus je ten, který byl v Sothis“. „Horus v Sothis“ tedy odkazuje na dobu, kdy Slunce vychází se Síriem. Ve starověkých textech tedy nacházíme narození Hora Slunce spojené s hvězdou na východě.
„Ve starověkých textech nacházíme narození Hora Slunce spojené s hvězdou na východě.“
Egyptolog Dr. J. Gwyn Griffiths souhlasí s tím, že „zaplavení Nilu Egypťané často spojovali s heliakickým východem hvězdy Sothis (Psí hvězda, Sírius), která je vidět v souhvězdí Orionu“. Shrnuto, tři mudrci slouží jako ukazatelé na hvězdu na východě, která zase ohlašuje spasitele Egypta.
Orion a Tři králové
Jako byl pro život v Egyptě důležitý Sírius, spojovaný s obnovou země kolem Nilu, a tím připomínaný v egyptském náboženství a mytologii, tak i souhvězdí Orion mělo v egyptské kultuře významné postavení. Bylo totiž pozorováno, že zatímco východ Síria signalizuje začátek letního slunovratu a s ním spojené životodárné zaplavení Nilu, východ Orionu se svými třemi výraznými hvězdami, které působí jako ukazatel, znamená konec záplav, blížící se zimnímu slunovratu: „Nilská povodeň … její příchod a odchod ohlašovaly hvězdy Sírius a Orion, neměla obdoby.“
Vzestup Orionu nemohl na pozorovatele nezapůsobit: „K heliakickému východu Orionu dochází dříve než k východu Síria, takže hvězda po hvězdě byl Osiris odhalen tímto nejvelkolepějším souhvězdím rozkládajícím se na nebeském rovníku.“
O vztahu mezi Orionem, Síriem a egyptskými božstvy egyptoložka Dr. Bojana Mojsovová uvádí:
Souhvězdí Orion bylo spojeno s Osirisem: „Přišel jako Orion. Osiris přišel jako Orion,“ hlásají Texty pyramid. Sírius a Orion, Isis a Osiris, nerozluční na nebi i na zemi, zvěstovali zaplavení a znovuzrození života. Jejich výskyt na obloze byl měřítkem času a předzvěstí velkého významu. V historických dobách byly obě příležitosti vždy doprovázeny oslavami.
Jak vidíme, každoroční vynoření Síria i Orionu bylo pečlivě zaznamenáváno a připomínáno, což znamená, že tyto nebeské události významně figurovaly v myslích možná milionů Egypťanů po tisíce let. Navíc „znovuzrození života“ Osirida – jeho vzkříšení na Zemi – představuje každoroční událost, a to při záplavách Nilu.
V souhvězdí Oriona, „Lovce“, jsou tři jasné hvězdy, které prý tvoří jeho „pás“. O těchto hvězdách poznamenává v knize The Geography of Heavens známý křesťanský astronom Elijah Hinsdale Burritt:
Někdy se jim říká Tři králové, protože ukazují na Hyády a Plejády na jedné straně a na Sírius neboli Psí hvězdu na straně druhé. V knize Jób jsou nazývány Pásy Orionu…
Biblická Kniha Jóbova (38,32) rovněž obsahuje zmínku o Mazzarothu neboli „zvěrokruhu“ a prokazuje významné astronomické znalosti, což je důležitý fakt s ohledem na tvrzení, že o staletí později židovské kněžstvo přetvořilo egyptskou astroteologii ve svém „midrašickém“ neboli fiktivním vyprávění o Ježíši Kristu.
Tři dobře viditelné „královské hvězdy“ nádherného souhvězdí Orionu se jmenují Mintaka, Aniltak a Anilam nebo Alnilam, z nichž poslední znamená „šňůra perel“, zatímco první dvě znamenají „pás“. Tvrzení v egyptských textech, že Sothis „vede Orion“, tak představuje motiv jasné hvězdy následované těmito třemi „králi“, kteří byli také nazýváni „třemi králi věštců“, což může naznačovat starobylost tohoto královského pojmenování.
Jasná hvězda Sírius vyšla se Sluncem o letním slunovratu, což signalizovalo zrození Osirida jako zaplavení Nilu a zrození Hóra jako denní sluneční kotouč. V zimě ukazovali Tři králové v Orionově pásu na Síria v noci před každoročním zrozením Slunce, kterým je i Horus.
„V zimě ukazovali Tři králové v Orionově pásu na Síria v noci před každoročním zrozením Slunce, kterým je i Horus.“
Před tisíci lety se na noční obloze nad Egyptem objevily tři hvězdy v jedné linii se Síriem, které ukazovaly na obzor, když se o zimním slunovratu rodilo nové Slunce. Dalo by se tedy tvrdit, že tři králové sledující jasnou hvězdu ohlašovali narození spasitele o zimním slunovratu v Egyptě, věky předtím, než se stejná událost údajně odehrála v Judsku.
1 Orr, James, vyd. The International Standard Bible Encyclopaedia, V. Chicago: Howard Severance Co. 1915, s. 2848.
Další informace včetně citací a bibliografie viz Kristus v Egyptě:
: The Horus-Jesus Connection.